Praha - Terčem útoků pravicových radikálů se Romové stávají už od počátku 90. let. Mnoho případů už skončilo tragicky. Podle organizací zabývajících se pravicovým extremismem už v Česku během 19 let po útocích neonacistů zahynulo přes 30 Romů. Pravicoví extremisté se v Česku začali formovat v roce 1990 kolem hudební skupiny Orlík. O tři roky později pak oficiálně vznikají uskupení jako Vlastenecká fronta, Vlastenecká liga či Bohemia Hammer Skins. K oblíbeným místům pravicových extremistů patří zejména území dříve obývaná sudetskými Němci.
Rasově motivovaných napadení podle statistik ministerstva vnitra spíše přibývá, nicméně jen zřídka končí smrtí. Pokud má útok přece jen tragický konec, vyšetřování často bedlivě sledují i různé nevládní organizace.
K nejznámějším případům patří smrt Tibora Danihela v září 1993. Skupina skinheadů tehdy v Písku napadla Romy, které zahnali do řeky Otavy - Danihel se utopil. Případ skončil před soudem a má i konečný rozsudek: za rasově motivovanou vraždu a pokus vraždy nepodmíněné tresty od 6,5 roku do více než osmi let.
V květnu 1995 zase čtyři skinheadi napadli Roma Tibora Berkiho v jeho bytě ve Žďáru nad Sázavou. Berki na následky zranění zemřel. Krajský soud v Brně odsoudil Zdeňka Podrázského za vraždu ke 12 letům. Druhý pachatel byl odsouzen k 18 měsícům, další dva mladiství podmíněně k šesti a dvěma měsícům. Vrchní soud v roce 1996 uznal rasový motiv a tresty zvýšil.
O tři roky později, v květnu 1998, zahynul pod koly automobilu v Orlové-Lutyni na Karvinsku Milan Lacko. Napadla ho tehdy čtveřice skinů, Lacko po útoku zůstal bezvládně ležet uprostřed silnice, kde ho přejel policista Marián Telega, který za to dostal podmíněný trest. Krajský soud v roce 1998 potvrdil tříleté a roční vězení pro dva ze skinheadů.
O pár měsíců dříve, v únoru 1998, tři skinheadi uráželi, zbili a pak srazili do řeky šestadvacetiletou Romku Helenu Biháriovou, která nakonec utonula. V září 1998 vynesl Krajský soud v Hradci Králové nepodmíněné rozsudky - 8,5 a 6,5 roku vězení za vydírání s následkem smrti a výtržnictví. Šestiletý trest poté soud v roce 1999 snížil na jeden rok a tři měsíce.
Zatím poslední tragický konec mělo nedorozumění na svitavské diskotéce v červenci 2001. Tehdy Vlastimil Pechanec, který se v minulosti otevřeně hlásil k hnutí skinheads, ubodal po předchozím slovním napadení místního třicetiletého Roma Otu Absolona. Pechanec byl předtím již třikrát odsouzen za různé násilné trestné činy, výtržnictví a podporu a propagaci hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů. Nakonec se dočkal trestu 17 let vězení za rasově motivovanou vraždu.
Některé akce extremistů nekončí zrovna smrtí, ale přesto stojí za to si je připomenout. V říjnu 1995 skupina skinheadů napadla v Břeclavi romské manžele. Muž utrpěl otřes mozku a přišel o oko. Okresní soud v únoru 1996 odsoudil obviněného Marcela Totha k šesti letům odnětí svobody, ostatní tři mladistvé k podmíněným trestům.
V lednu 1998 hodila skupina pachatelů v Krnově na Bruntálsku v noci zápalnou láhev do přízemního bytu pětičlenné romské rodiny. Osmačtyřicetiletá žena utrpěla těžké popáleniny druhého a třetího stupně, muž byl zraněn lehce. Policie z útoku obvinila tří místní mladíky. Jeden z nich dostal dvouletý nepodmíněný trest, další dva soud osvobodil pro nedostatek důkazů.
Zatím poslední napadení Romů z letošního 19. dubna, kdy útočníci vhodili do domku devítičlenné romské rodiny několik zápalných láhví, skončilo mimo jiné vážným zranění dvouleté holčičky, která utrpěla popáleniny na 80 procentech těla. Policie ve středu 12. srpna v souvislosti s tímto případem zatkla 12 pravicových extremistů z Bruntálska.
Trestat propagaci nacismu či rasistické útoky se nedaří
Důvod, proč se nedaří trestat rasově motivované trestné činy je skutečnost, že dochází k procesním chybám. Státní zastupitelství se brání. Již od roku 1995 věnuje rasově motivovaným trestným činům mimořádnou pozornost. Nicméně otázkou je, jak věc posoudí státní zástupce. Například u teplického soudu se před nedávnem nepodařilo prosadit propagaci nacismu v případě hajlování – hajlující muži tak stráví ve vězení rok a půl.
