Praha - První transport odsunutých Němců do americké okupační zóny poraženého Německa vyjel z tehdejšího Československa 25. ledna 1946. Odsun českých, moravských a slezských Němců do sovětského pásma začal 10. června téhož roku. V souvislosti s nuceným vystěhováním Němců z Československa se často hovoří o takzvaných Benešových dekretech, tedy právních normách vydaných v letech 1940 až 1945 prezidentem Edvardem Benešem. Samotného odsunu Němců se však žádný dekret přímo netýkal.
Poválečným uspořádáním se zabývala začátkem srpna 1945 postupimská konference vítězných mocností, a ty se ve společném komuniké shodly, že „bude třeba přistoupit k převedení obyvatelstev německých zbylých v Polsku, Československu a Maďarsku do Německa“.
Ve stejný den pak prezident Beneš podepsal dokument číslo 33/1945 o odejmutí československého občanství, který podle historiků vytvořil předpoklad pro budoucí odsun.
Během odsunu, jemuž předcházela divoká, státem neorganizovaná a často i násilná fáze vyhánění údajných i domnělých spoluviníků válečného utrpení, Československo opustily zhruba tři miliony Němců.
„Nesmíme také zapomenout na to, že řada Němců byla tehdy už v zajetí a ti byli odsouváni dodatečně. Navíc se musí započítat i ztráty, které proběhly v rámci Druhé světové války,“ dodává historik Jaroslav Šebek.
Pro Hitlera Židé, pro Čechoslováky zase Němci
Odsun se nevyhnul ani Židům, tedy lidem židovského vyznání, kteří se ale většinou hlásili k německé národnosti. Pro Hitlerovo Německo to byli Židé, pro Československo zase Němci.
Na území dnešní České republiky zaniklo po roce 1945 v důsledku odsunu zhruba tři tisíce obcí, mezi nimi větší okresní města, například Doupov. Některá taková místa připomínají pomníky, jiná byla přeměněna na vojenské újezdy. Na internetu je těmto oblastem věnován web Zanikleobce.cz.
