Praha – Zástupci církví se poprvé od vzniku expertní komise shodli s představiteli dvou nejsilnějších koaličních stran, kteří v ní také zasedají. Církve na výhrady ČSSD a ANO nepřistoupily a navrhly jednání komise o změně restitucí ukončit. Politici jejich návrh přijali. Církve konstatují, že jednání na expertní úrovni již nemá význam, je třeba zahájit jednání politická. Církve souhlasí se zveřejňováním svého hospodaření a jsou ochotny se podřídit finančnímu auditu, což si vyžádá změnu zákona z roku 2002 o církvi, nikoli zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, uvedly církve v prohlášení.
„Představitelé církví navrhli v této chvíli ukončení expertní skupiny s tím, že nejsou ochotni přistoupit na snížení finančních náhrad… My jsme akceptovali požadavek církví na ukončení expertní skupiny,“ uvedla po jednání komise místopředsedkyně ČSSD Alena Gajdůšková. Nyní představitelé sociální demokracie a ANO předloží výstupy stranickým vedením.
Část připomínek politiků podle církví vychází z ideologicky ovlivněného postoje k církvím, uvádějí prý zřetelně nepravdivá tvrzení. Zástupci církví odmítli i druhou část připomínek, v nichž politici zákon o majetkovém vyrovnání označují jako nespravedlivý a kritizují výpočet finanční náhrady. Zástupci církví uvádějí, že výhrady ČSSD a ANO chybně vycházejí především ze srovnávání zákona o majetkovém vyrovnání pouze s jedním restitučním předpisem z minulosti - zákonem o půdě z roku 1991. Podle církví ale obě normy uplatňují odlišnou restituční metodu a vztahují se na odlišně vymezený okruh majetku, a jsou proto principiálně nesrovnatelné.
Generální sekretář Tomáš Holub podotknul, že církve předložily dokument, který se vypořádává s námitkou ČSSD, jež označila církevní restituce za nespravedlivé. Dokument zveřejní a jeho dostatečnost nechají na posouzení veřejnosti. Zástupci církví jsou přesvědčeni, že se s námitkou vypořádali dostatečně. „Tím pádem končí expertní rozměr a další jednání o kooperativním modelu je možné pouze na úrovni politické,“ prohlásil biskupský sekretář. Za církve vyzval vládu, aby s nimi zahájila oficiální jednání o kooperativním modelu další spolupráce mezi státem a církvemi. „Vyzvali jsme vládu, aby zahájila s církvemi oficiální jednání o významu církve ve společnosti,“ uvedl Holub.
ČSSD hrozila zdaněním náhrad
Vedoucí komise Alena Gajdůšková avizovala před jednáním, že pokud se sociální demokracie a ANO na změnách s církvemi nedohodnou, mohli by poslanci odhlasovat zdanění finančních náhrad. V rámci restitucí je církve dostávají jako kompenzaci za nevydaný majetek. U vydaného majetku navíc Gajdůšková žádá o předkupní právo státu.
Podle ní se o této možnosti povede debata uvnitř koalice. „Sociální demokracie má ve svém názvu demokracie a my nevidíme demokratickou cestu, aby se taková věc v českém právním rámci udála,“ uvedl Holub. Podle Gajdůškové ale pro dodatečné zdanění srážkovou daní existují v Česku precedenty, například u fotovoltaické energie nebo v případě stavebního spoření.
Nejmenší vládní strana KDU-ČSL považuje církevní restituce za uzavřenou věc, místopředseda Jan Bartošek vnímá slova Gajdůškové jako rétorické cvičení. Podle kardinála Dominika Duky církev ustoupila na hranici únosnosti.
Gajdůšková si uvědomuje rizika sporů, které by případná legislativní změna zákona o majetkovém vyrovnání mohla způsobit. Stát s církvemi uzavřel restituční smlouvy, které se bez vůle náboženských společností nedají změnit. Nějaká zvláštní daň u náhrad by ale prý prosadit šla i navzdory církvím. „Tato cesta samozřejmě je. V Poslanecké sněmovně ty debaty jsou, někteří o tom mluví hlasitěji, někteří méně hlasitě, a my církve upozorňujeme, a dneska to řekneme naprosto jasně a srozumitelně, že pokud se nedohodneme, tak je velká pravděpodobnost, a to je prostě politická realita ve sněmovně, že s tím někdo dřív nebo později předstoupí, že to prostě navrhne,“ prohlásila místopředsedkyně ČSSD.
Reakce předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga na možnost dodatečného zdanění náhrad: „To je veselý nápad. Když já vám ukradnu hodinky, a potom nerad, ale přece, vám je po padesáti letech vrátím, tak byste za to ještě měli zaplatit daň.“
Cesta změny zákona se může odrazit na soudržnosti vlády, lidovci považují restituce za uzavřené
Pokud ČSSD opravdu přistoupí ke změně zákona, Gajdůšková předpokládá, že církve by přišly o více než 13 miliard korun. O stejnou částku chtějí sociální demokraté a hnutí ANO finanční náhrady snížit už nyní. Místopředsedkyně ČSSD ale neví, jak by se tento postup projevil v koalici.
KDU-ČSL totiž považuje záležitost církevních restitucí za vyřešenou, místopředseda strany Jan Bartošek označil celou „mediální hru“ za „nešťastnou“. Svůj postoj opírá mimo jiné o potvrzení restitucí Ústavním soudem, který podle Bartoška posvětil „napravení křivd“. Vyjádřil pochybnosti, že je vůbec možné nějaké jednostranné legislativní řešení patové situace. Než vznikla koalice, ujasnily si podle Bartoška koaliční strany všechna potenciální rizika, která by mohla stabilitu vlády ohrozit, a to včetně restitucí. „Předpokládám, že koaliční partneři zůstanou konzistentní ve svých názorech,“ dodal pro ČT.
Církve podle zákona o majetkovém vyrovnání mají dostat nemovitý majetek, o který byly za komunismu připraveny, v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek. Zároveň se bude během 17 let církvím postupně až na nulu snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes činí asi 1,5 miliardy korun ročně. Církevní restituce loni schválil Ústavní soud.
