Praha – Hlavní město a zejména oblast kolem Kongresového centra zažilo ve dnech 26. a 27. září 2000 významnou politicko-ekonomickou událost - 55. výroční zasedání Rad guvernérů Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB). Rozhodnutí uspořádat summit obou světových finančních institucí v hlavním městě Česka bylo poctou pro Českou republiku, zároveň však znamenalo, že Praha zažila a musela zvládnout poprvé masové protesty odpůrců ekonomické globalizace.
Zasedání se uskutečnilo v pražském Kongresovém centru, někdejším předlistopadovém Paláci kultury. Budova prošla v souvislosti s chystaným summitem v letech 1998 až 2000 rozsáhlou přestavbou za více než tři miliardy korun. Areál se navíc rozrostl o multifunkční budovu, v níž byl kromě kanceláří umístěn i hotel. Náklady na organizaci zasedání obou světových institucí přesáhly jednu miliardu korun.
Pražského výročního zasedání MMF a SB se zúčastnili téměř všichni hlavní představitelé těchto institucí, tedy guvernéři, ministři členských zemí a jejich zástupci. Byl mezi nimi tehdejší prezident SB James Wolfensohn, výkonný ředitel MMF a pozdější německý prezident Horst Köhler či tehdejší britský ministr financí a pozdější britský premiér Gordon Brown. Celkem do Prahy přijelo 182 ministrů a guvernérů a zhruba dalších více než 15 tisíc oficiálních hostů. Hlavními tématy jednání byly ekonomické perspektivy, reforma MMF a Světové banky a pomoc chudým zemím.
Pražský summit však také provázely několik dnů trvající masové protesty proti ekonomické globalizaci, při nichž radikální odpůrci obou institucí vyprovokovali v ulicích potyčky s policií a způsobili rozsáhlé škody. Hlavního dne protestních akcí, 26. září, se zúčastnilo podle organizátorů 11 tisíc lidí, podle policie jen 7 tisíc.
Otevřené a prudké střety vypukly zejména poblíž Kongresového centra. Stovky radikálů mimo jiné z Itálie, Řecka, Španělska a Německa zaútočily na policejní jednotky dlažebními kostkami, tyčemi i zápalnými lahvemi, policisté odpovídali slzným plynem, vodními děly a obušky. Demonstranti na některých místech v Nuselském údolí vybudovali barikády, které zapálili. Později se stovky radikálních demonstrantů přesunuly do centra Prahy, kde jejich protesty vyvrcholily ničením výloh a zařízení různých institucí. Celkem bylo za dobu několikadenních nepokojů v nemocnicích ošetřeno zhruba sto lidí, polovinu tvořili policisté. Zadrženo bylo asi 900 lidí, některé z případů měly soudní dohru.
O tom, že pravidelné výroční zasedání MMF a SB v roce 2000 se uskuteční v Praze, rozhodla Rada výkonných ředitelů obou institucí v červenci 1996. Výběr ovlivnilo několik skutečností. Česká republika v polovině 90. let minulého století podle studií MMF podstatně pokročila v přechodu k tržnímu hospodářství. Ekonomika v ČR byla na vzestupu, inflace se od roku 1990 podstatně snížila a míra nezaměstnanosti byla nejnižší v celém regionu a hluboce pod průměrem v tehdejší západní Evropě. Za výjimečný označovaly zprávy MMF také rozsah zdejší privatizace a finanční stability. Řada komentátorů také připomíná, že k rozhodnutí uspořádat jeden z pravidelných summitů MMF a SB v Česku jako v první postkomunistické zemi, přispěla v neposlední řadě i osobnost tehdejšího prezidenta Václava Havla.
