Brno - Audio nebo videonahrávka může sloužit jako důkaz při přestupkovém řízení v občanskoprávních sporech. Doporučuje to ombudsman Pavel Varvařovský. Občanský zákoník dosud použití nahrávky jako důkaz nedovoloval. Soukromým osobám totiž neumožňuje pořizovat nahrávky lidí bez jejich souhlasu. Varvařovský se nyní odvolává na zákon o ochraně osobních údajů. Podle něj není souhlas potřeba, pokud je nahrávání nutné pro ochranu práv dotčeného člověka. Na mysli má třeba napjaté sousedské vztahy.
Ochránce se zabýval stížností na postup Komise pro projednávání přestupků města Brandýs nad Labem. Rodina Hronových si natočila, jak je sousedé napadají. Komise nejdřív údajně prohlásila, že ze záznamu není jasně poznat, kdo na nahrávce je. Hronovi se proto odvolali ke Krajskému úřadu Středočeského kraje, který ale věc zamítl právě proto, že občanský zákoník neumožňuje lidem nahrávat ostatní bez jejich svolení. Nespokojení manželé se tedy obrátili se stížností na ombudsmana.
Ministerstvo už s nálezem seznámilo i úředníky
Ombudsman se odvolává na zákon o ochraně osobních údajů. Ten připouští výjimku a říká, že souhlas zachyceného člověka není potřeba, pokud je to nezbytné pro ochranu práv dotčeného. Ministerstvo vnitra už se stanoviskem ombudsmana seznámilo i zástupce krajských úředníků, kteří přestupky řeší. „Zákon tu výjimku stanovuje, je to jen otázka výkladu. V tomto směru ministerstvo vnitra přistoupilo na argumentaci ochránce a poučilo krajské úřady v tom, jakým způsobem by měly nahlížet na audio nebo videozáznamy a jak by měly přihlížet ke stanovisku veřejného ochránce práv,“ řekla ČT mluvčí Kanceláře veřejného ochránce práv Iva Hrazdílková.
Ombudsmanův verdikt se netýká nahrávek, které pořídila například policie nebo obec kamerovým systémem. Ty mají k pořizování nahrávek licenci a souhlas nahrávaného tak nepotřebují.
