Praha – Z pohodlí vlastního křesla si mohou ode dneška lidé prohlédnout spisy německé okupační správy z období protektorátu Čechy a Morava. Národní archiv totiž zdigitalizoval dokumenty Německého státního ministerstva pro Čechy a Moravu a zpřístupnil i zprávy, které v letech 1939 až 1941 nacistickým pohlavárům podávala pražská centrála SS. Dokumenty poskytují všechny základní informace o chodu protektorátu, na adrese www.nacr.cz, respektive přímo v aplikaci Badatelna se v nich dají najít i velké podrobnosti.
V únoru roku 1946 odvezli američtí vojáci z jedné ze štěchovických roklí třicet beden plných nacistických dokumentů. Mezi nimi i archiv Německého státního ministerstva pro Čechy a Moravu. Po vrácení beden ho získalo ministerstvo vnitra.
Digitalizovaná hlášení bezpečnostní služby Sicherheitsdienst (SD) čítají na 1200 stran a zachycují období od 15. března 1939 do konce srpna 1941, kdy ve funkci říšského protektora vystřídal Konstantina von Neuratha Reinhard Heydrich. Ten z Prahy do Berlína zasílal raporty osobní. „Zprávy zahrnují veškeré oblasti protektorátního života, od politiky přes odboj, kolaboraci, kulturu, hospodářský vývoj až po detaily, jako je zásobování. Kompletní protektorátní život v očích německé tajné služby,“ řekl historik z terezínského památníku a člen ÚSTR Jan Vajskebr.
„Zájemcům o toto období se nabízí také možnost prohledávat materiály podle klíčových slov. Protože kromě skenování byly materiály také převedeny do textového formátu, který tuto práci umožňuje,“ dodal historik.
Vedle svodek tajné služby i fond Frankova úřadu
Archiv vedle svodek tajné služby nabízí také digitalizovaný fond Německého státního ministerstva pro Čechy a Moravu, jež je spjat s osobou Karla Hermanna Franka. Jednalo se o nejdůležitější nacistický úřad v okupovaných Čechách, a zveřejňované dokumenty proto patří k nejvýznamnějším fondům německé okupační správy v českých zemích.
Zhruba osmdesát tisíc dokumentů obsahuje jména konfidentů a kolaborantů, ale i pronásledovaných a popravených. Mezi dokumenty lze objevit i kuriozity jako třeba žádost, aby vdova po Heydrichovi zdědila zámek v Panenských Břežanech. Přístupná jsou i hlášení o situaci v protektorátu, která nacistické bezpečnostní úřady pravidelně posílaly do Berlína. I historiky zaráží, jak jsou podrobné. „Všechny základní informace o chodu protektorátu se dají v těchto krabicích najít,“ uvádí Zdeňka Kokošková z Národního archivu.
I v tomto případě budou mít díky digitalizaci badatelé snadný přístup ke všem dokumentům tohoto fondu bez osobní návštěvy studovny archivu. „Neuvěřitelným způsobem to zrychluje práci. Doufám, že to umožní komplexní přístup k tématům na rozdíl od selektivního, bodového a že to rozšíří naše poznání historie českých zemí,“ řekl historik.
Vše doplní výstava
Posledním představeným projektem bude webová výstava o nuceném nasazení protektorátních státních příslušníků pro nacistické Německo v letech 1939 -1945, jež vznikla ve spolupráci s Česko-německým fondem budoucnosti a Živou pamětí a za podpory německé nadace Připomínka, odpovědnost, budoucnost.
„Z laického hlediska stojí za největší pozornost výstava k totálnímu nasazení protektorátních dělníků. Další dva projekty jsou určeny spíše pro odbornou nebo zasvěcenou laickou veřejnost, neboť jsou z větší části v němčině. Ty by měly nějakým způsobem pomoct otevřít téma dalšímu bádání,“ podotknul Vajskebr.
