Praha - Příprava takzvané státní maturity by měla do roku 2012 stát přibližně 480 milionů korun, přičemž většina nákladů bude podle slov Pavla Zeleného z Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání hrazena z evropských prostředků. Poprvé by měli studenti středních škol novým způsobem maturovat v roce 2010 a konečnou podobu získají "zkoušky z dospělosti" o dva roky později. V tu dobu čekají středoškoláky tři povinné předměty. Ministerstvo školství již usiluje o to, aby vysoké školy v budoucnu státní maturity využily v přijímacím řízení.
Od roku 2010 by měl stát provoz maturit každý rok zhruba 165 milionů korun, tedy asi 460 korun na jednoho maturanta. Zkoušek by se v prvním roce mělo zúčastnit z více jak tisíce škol přibližně 95 tisíc studentů, kteří budou maturovat od dubna do června, kdy složí postupně profilovou a společnou část. Školy dostanou testy těsně před zkouškami a kvůli ochraně zkušebního tajmeství budou všechny zkoušky společné části ve školách začínat ve stejnou dobu. Spuštění maturity bude předcházet generální zkouška, která prověří jejich obsah a vyhodnocení.
Konečnou podobu maturit schválili poslanci a senátoři letos na jaře, novelu zákona podepsal prezident Václav Klaus v červnu. Státní maturity měly začít platit již letos, zákonodárci se ale shodli na jejich odložení, proti platnosti také loni v květnu v centru Prahy demonstrovaly tisíce studentů. Zastánci odkladu argumentovali zejména tím, že nový způsob není dostatečně připraven.
Státní maturity dorazí do škol po etapách
Hlavní novinkou, kterou zkoušky prošly po schváleném odložení, je rozdělení na dvě úrovně: základní a vyšší. První dva ročníky maturantů, tedy ve školním roce 2009/2010 a v tom následujícím, nebudou skládat zkoušky v definitivní podobě. Povinně budou v takzvané společné části maturovat ze dvou předmětů - češtiny a cizího jazyka nebo matematiky, přičemž další zůstanou volitelné.
Zkoušky z jazyků budou takzvané komplexní, složené ze tří částí: didaktického testu, písemné práce a ústní zkoušky. Tento formát byl zvolen kvůli tomu, aby se ověřily všechny složky jazykových dovedností.
Přihlášky k maturitní zkoušce se budou podávat v říjnu 2009, v dubnu 2010 by měly probíhat písemné a praktické zkoušky profilové, neboli školní části, a v květnu 2010 pak ústní zkoušky komisionální, což jsou přezkoušecí zkoušky školní části v případě, že by je někdo nesložil v dubnu.
Ve školním roce 2011/2012 ke dvěma povinným zkouškám společné části přibude třetí. Maturanty tak od roku 2012 čeká povinná zkouška z češtiny a cizího jazyka, třetí předmět by si měli zvolit z nabídky matematiky, občanského a společenskovědního základu a informatiky. Rozhodnutí však zůstává na ředitelích školy.
Ve všech částech maturit si budou moci studenti vedle povinných předmětů přibrat až tři nepovinné. V roce 2012 by se tak dalo maturovat až ze šesti předmětů. Dalším specifikem maturit je, že budou mít dvě úrovně. Náročnější je určena zejména zájemcům o vysokoškolské studium.
Státní maturity by vysoké školy mohly využít k přijímacímu řízení
Ministerstvo školství již usiluje o to, aby státní maturity v budoucnu využily vysoké školy v přijímacím řízení. Podle ministra školství Ondřeje Lišky (SZ) se však musí univerzity nejdříve přesvědčit o tom, že maturity jsou připraveny kvalitně. Ministerstvo univerzitám poskytne maximum informací o tom, jak maturitní zkoušky garantuje, a školy se pak samy rozhodnou, zda je budou brát jako nejdůležitější ukazatel přijímacího řízení.
Podle Zeleného z Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání se už jedná s konkrétními školami a výhledy jsou prý optimistické. Myslí si, že vysoké školy budou maturitám nakloněny, protože pořádat vlastní přijímací řízení je pracné. „Model maturit je stavěný tak, aby byl pro vysoké školy a jejich požadavky vstřícný,“ dodává Zelený s tím, že přesvědčit by je měla také objektivita státem garantované zkoušky. Zároveň ale připustil, že bude třeba s vysokými školami diskutovat i o případné kolizi termínů přijímacích zkoušek a maturit, které se mají nově pořádat až do červnových dní.
