Praha – Více než deset let se lékaři z II. chirurgické kliniky brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny připravovali na složitý zákrok. Jednalo se o transplantaci největší a nejdůležitější žlázy lidského těla - jater, kterou nakonec provedli 2. února 1983. Tehdy šestatřicetiletý Josef Mynář z Tišnova se stal prvním pacientem týmu lékařů pod vedením profesora Vladimíra Kořístka. Transplantace mu zachránila život. V současné době se v Česku ročně uskuteční kolem stovky takových operací.
Příprava na první českou transplantaci jater trvala deset let
Profesor Kořístek začal se svými spolupracovníky experimentovat již v roce 1975, kdy játra transplantovali prasatům. „Teprve po dvou letech nám většina zvířat přežívala,“ vzpomínal. Játra nakonec úspěšně transplantovali asi 150 prasatům. První lidskou výměnu jater povolilo až v roce 1983 ministerstvo vnitra, a to navíc s podmínkou, že zákrok musí mít označení „experiment na člověku“.
Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně (CKTCH), které program jaterních transplantací zahájilo, provedlo v letech 1983 až 2010 celkem 395 zákroků. Největší tuzemské transplantační centrum - pražský Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) - má transplantace jater v programu od roku 1995. Do března 2008 zde uskutečnili přes 600 transplantací jater. Rozšiřování výkonů umožňuje i zavádění nových technik.
IKEM od roku 1998 provádí také transplantace dětem mladším než tři roky, které dříve musely být operovány v zahraničí. IKEM zavedl i takzvanou domino transplantaci. Lékaři při ní transplantovali játra dvěma pacientům současně, přičemž první byl dárcem orgánu pro druhého a sám získal játra od zemřelého dárce.
Játra jsou druhým nejčastěji transplantovaným orgánem
Játra se transplantují lidem například s cirhózou jater, s chronickou žloutenkou typu B či C, s některými druhy jaterních nádorů nebo pacientům, jimž játra akutně selhala. Jsou druhým nejčastěji transplantovaným orgánem. Přežívání českých pacientů se řadí nad průměr udávaný evropským registrem.
Celý další život po transplantaci je potřeba užívat léky, které zabraňují vzniku odhojovací rejekce organismu proti cizímu orgánu. Komplikací je i zvýšená náchylnost k infekcím. I přes tato úskalí však úspěšná transplantace mění značným způsobem kvalitu života pacienta. Nemocní, kteří byli často odkázáni na předchozí několikaměsíční pobyt na lůžku, mohou vést zcela normální život.
Fakta o transplantaci jater:
- Játra byla poprvé transplantována v roce 1963 v americkém Denveru. Úspěšný byl ale až druhý pokus tamního týmu Thomase Starzla v roce 1967.
- V Evropě byla první transplantace jater provedena v roce 1968 v Cambridgi.
- V současnosti se v celém světě realizuje přibližně 10 tisíc transplantací jater za rok.
V drtivé většině se játra transplantují od zemřelých dárců, vhodných orgánů je ale nedostatek. Mezníkem v dalším rozvoji byl proto rok 1989, kdy v Chicagu provedli úspěšnou transplantaci části jater živého dárce.