Praha – Poslední sčítání ukazuje, že v hlavním městě žije dva tisíce lidí bez přístřeší. Neziskové organizace ovšem docházejí k vyšším číslům. Na vině je pode nich špatný přístup magistrátu k řešení problému bezdomovectví a nedostatečná kapacita zařízení pro pomoc těm, kteří se dostali na ulici kvůli duševní poruše. Stejně tomu bylo i v případě bezdomovce, který se proslavil záchranou malého Vendelína Čtvrtka.
„Snad jeho nepříznivý osud povede k tomu, že se město bude starat o duševně nemocné bezdomovce i o ty, kteří potenciálními bezdomovci jsou, například nemají kam jít z léčebny, protože sociální zařízení mají nedostatečnou kapacitu,“ doufá Ivan David, ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice, v systémové řešení.
Podle něho tvoří mezi lidmi bez domova duševně nemocní zhruba jednu třetinu. U některých propukla nemoc během života na ulici, ale u mnohých byla příčinou, proč nebyli schopni přizpůsobit se nárokům společnosti, a stali se tak bezdomovci.
K jednání se zástupci magistrátu zatím nedošlo, léčebna se ale dohodla na spolupráci s Centrem sociálních služeb. Bohnice by měly například pořádat školení pro sociální pracovníky, aby lépe rozpoznali psychickou chorobu.
„Ukazuje se, že s bezdomovci se musí pracovat individuálně a mnohem pomaleji,“ říká ředitel Armády spásy Pavel Ondrák. Organizace, kterou vede, se snaží poskytovat lidem v tíživé sociální situaci potřebnou péči a pomáhá jim najít řešení. Zatímco magistrátní úředníci sahají kvůli menší finanční náročnosti spíše po represivních opatřeních, tvrdí Ondrák.
Zachránce Vendelína Čtvrtka potřebuje sám zachránit
Otázka šancí a pomoci lidem bez domova se opět vynořila v souvislosti s nedávným případem malého chlapce, odloženého v kontejneru, kterého zachránil bezdomovec Miroslav Szamszeli. Na ulici žil více než patnáct let. Město mu za záchranu chlapečka nabídlo možnost bydlení v azylovém domě a práci na lodi, Szamszeli ale neunesl nenadálé změny ve svém životě a zájem médií. Při pokusu vyskočit z okna se zranil. Po převozu do nemocnice Na Bulovce napadl ošetřujícího lékaře, a byl proto umístěn do bohnické léčebny.
Podle Ivana Davida je v současné době v dobrém stavu, který se pravidelným podáváním léků bude v následujících týdnech nadále podstatně zlepšovat. Jeho další osud je ale nejasný. Otázkou také zůstává, kdo bude jeho léčbu v Bohnicích financovat. Denní náklady dosahují výše přibližně 1 200 korun. David připouští, že pokud jde o šedesátikorunové poplatky, nejspíše nakonec případ skončí u soudu, který uzná, že muž patří k případům, kteří nemohou platit pro nemajetnost. Do léčebny prý i volají lidé, kteří nabízejí, že za bezdomovce poplatky uhradí.
