Praha - Zabírání orné půdy v průmyslových zónách by mohlo být výhodnější. Podle Mladé fronty dnes to umožní nenápadný přílepek k zákonu o podporovaných zdrojích energie. Pokud ho poslanci přijmou, nebudou muset developeři při stavbě továren nebo silnic platit taxy za zábor orné půdy. Proti tomu protestují ekologové. Kvalitních zemědělských ploch podle nich ubývá a předkládaná úprava by způsobila další rozrůstání průmyslových areálů a úbytek zeleně.
Ekologové se obávají, že nápadný přílepek k zákonu o podporovaných zdrojích energie ovlivní dvě třetiny záboru půdy. Developeři by podle něj vůbec nemuseli platit za zabrání orné půdy. Nenápadnou vsuvku, která se týká také dálnic a vedení vysokého vedení, podporují někteří poslanci.
„Průmyslová zástavba nyní zabírá asi 59 hektarůzemědělské půdy týdně, často úplně zbytečně. V devadesátých letech se v Česku zastavělo více jak 5 tisíc hektarů, ale mezi roky2000 a2010 to bylo již přes 25 tisíc hektarů. Rychlost zástavby se neustále zvyšuje,“ tvrdí ekologové. Podle nich by poslanci měli chránit zelenou krajinu pro všechny a ne umožňovat jednoduší obchodu developerům.
Až 40 procent půdy tvoří nejkvalitnější biotní půda. Pokud ta by byla zabrána developerskými firmami, musely by se vynaložit další finanční prostředky na zúrodňování té méně kvalitní. Dosud podle zákona museli developeři platit poplatky za každý hektar svých staveb. Ty se ovšem od letošního roku razantně zvýšily, protože podle ministerstva životního prostředí příliš nízké částky nezabránily tomu, aby firmy na orné půdě stavěly svá překladiště.
O přijetí vsuvky budou poslanci hlasovat v říjnu
Přílepek už schválil hospodářský výbor Sněmovny a v pátek 23. září byl načtený na schůzi Sněmovny, o jeho přijetí budou poslanci hlasovat v týdnu od 24. října. Dodatek podporují ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek z ODS i parlamentní zpravodaj zákona Milan Urban z ČSSD. „Poplatek za vynětí ze zemědělské půdy se zvýšil tak dramaticky, že za uplynulé měsíce roku 2011 skoro nikdo tu zemědělskou půdu nevyjímá a peníze se přelévají z jedné kapsy do druhé. Například při stavbě komunikace vezme Státní fond dopravní infrastruktury peníze na poplatek, které přelije Pozemkovému fondu. Vláda by proto měla mít možnost udělit výjimky, mezi které by patřila dopravní infrastruktura, energetická infrastruktura, strategické průmyslové zóny a podobně. Nebude to automatické, výjimku udělí vláda po zvážení konkrétního případu,“ zdůvodnil podporu Urban.
Podle vedoucího oddělení ochrany půdy Václava Mareka z ministerstva životního prostředí ale změna není žádoucí. Velcí investoři se smysluplným projektem se podle něj přizpůsobí i vyššímu poplatku, který je podle něj i nyní v Česku nižší než v zemích západní Evropy.
