Praha – Mají se děti bát? Tuto otázku si s přicházejícím svátkem svatého Mikuláše klade většina rodičů. „Jsem spíš pro, byla by škoda děti o tuto tradici ochudit,“ zastává se v poslední době často kritizované mikulášské družiny psycholožka Pavla Koucká. „Je to ale vždy o citlivosti rodičů k dětem, aby strach nepřekročil určitou míru,“ dodává psycholožka s tím, že cílem určitě není dítě vyděsit. „Dnešní děti se bojí méně, dřív byla výchova mnohem přísnější,“ dodala psycholožka.
„Klidně můžete přiznat, že to byl převlečený soused,“ radí psycholožka co dělat, když je překročena hranice a strach je příliš velký. K tomu ale podle ní ve většině případů vůbec nedojde. „První pojistka je anděl, druhá pak samotný Mikuláš, který je navíc silnější než čert. Třetí pojistka je, že to dítě bylo hodné, a čtvrtá nejsilnější pojistka je rodič, který dítě vždycky ochrání,“ vysvětlila Koucká. „Je dobré, když víme, kdo k nám půjde Mikuláše dělat,“ upozornila psycholožka, podle níž není problém ani to, že je v rodině, kam přijde Mikuláš navštívit staršího sourozence, malé miminko.
Spravedlivý biskup a zlý člověk s pytlem
Svatý Mikuláš, biskup z Myry, který proslul štědrostí, jako obránce víry a zachránce nespravedlivě obviněných, se narodil kolem roku 280 v Turecku, kde také 6. prosince 345 zemřel. Je předlohou nejen pro českého Mikuláše, nechal se jím inspirovat i americký Santa Claus, německý Weihnachtsmann i francouzský Père Noël.
„Biskup byl ve městě jakýmsi garantem spravedlnosti, právě to vyvážení spravedlnosti a dobrého a zlého ukazují dvě postavy, které chodí s Mikulášem dodnes,“ řekl katolický kněz Miloš Szabo s tím, že představitelem zlých sil původně nebyl čert, ale zlý špinavý člověk s velkým pytlem, ve kterém odnášel zlobivé děti.
Evropou se mikulášské tradice začala šířit v 11. století, kdy italští námořníci zachránili biskupovy ostatky, které uložili v jihoitalském městě Bari. „Už ve středověku chodil Mikuláš, dokonce i tradice čerta a anděla je starší, než jsme si mysleli,“ popsal Szabo. „Mikuláš ale dříve nechodil domů, spíše jen tiše prošel kolem oken, proto se dávaly za okna dlouhé ponožky,“ doplnil s tím, že svatý Mikuláš se spíše objevoval jako tajuplná hodná postava.
Postavu svatého Mikuláše obklopují desítky legend a pověstí. Podle jedné z nich Mikuláš chodil večer po ulici a uslyšel dívčí nářek. Poslouchal pod oknem a zjistil, že otec dívek je chce prodat do nevěstince, aby mohl zaplatit dluhy. Dal jim tolik peněz, že se mohly dokonce šťastně provdat. „Jedna z legend mluví o dětech, které přišly k řezníkovi prosit o jídlo, ten byl ale zlý a naložil je do sudu jako selata. Když svatý Mikuláš zjistil tu křivdu, děti zachránil, a tak se stal patronem dětí,“ vypráví například Szabo s tím, že legendy jsou často vymyšlené. „Zůstává ale podstata té spravedlnosti a rozhodování váženého muže, který se stal patronem nejen dětí, ale i námořníků a bývalých prostitutek a také celého Ruska,“ dodal kněz s tím, že Mikuláš je druhým nejoblíbenějším světcem celého orientu hned po Panně Marii.
Mikuláš zaháněl zlé síly a odměňoval hodné děti
Podle lidové tradice měl Mikuláš zahnat ze světa zlé čarovné síly, jimž se právě za dlouhých předvánočních nocí nejvíc daří. Mikulášova družina měla také zajistit, aby se příští rok vydařil. Její členové proto museli vysoko skákat, aby narostlo vysoké obilí, a křičet, aby byl plodný dobytek i hojná úroda.
Návštěvy svatého Mikuláše byly krajově rozdílné. V chudších krajích dávaly děti před spaním punčochu za okno či dveře. Ráno pak nacházely odměnu za své celoroční chování. Oproti tomu v bohatších krajích navštěvoval sv. Mikuláš děti osobně. Na sobě měl bílou košili a dlouhý plášť. V jedné ruce držel zlatou berlu, ve druhé pak jutový vak plný dárků.
Namísto Mikuláše se ale místy objevovala také Mikuláška, tedy Mikulášova matička. Kárala děti za neposlušnost a nabádala je k úctě ke starším lidem, zejména pak k rodičům. Připomínala dětem důležitost pravidelného modlení. Bývala přísnější než Mikuláš a také nosívala málokdy dárky. Místo dárků a sladkostí nadělovala metlou.
Zatímco dnes tvoří nadpřirozenou družinu vedle Mikuláše jen čerti a andělé, dříve byl průvod početnější, světce doprovázeli i kominíci, husaři, židé či mouřenín, děti dr mohly setkat i se smrtkou, která budila opravdovou hrůzu i mezi rodiči.
