Praha – Záchranná služba eviduje stále více případů, při kterých výjezd sanitky není bezpodmínečně nutný. Podle statistik je zdravotní stav a naléhavost případu u každého šestého pacienta taková, že by mohl k lékaři přijít sám. Místo toho však volí telefonické volání na tísňovou linku, a to například z důvodu, že vůbec nemá praktického lékaře. Zdravotníci kvůli těmto lidem podle svých slov zbytečně utratí desítky milionů korun.
V mnoha případech operátor tísňové linky radí nemocnému, kam se obrátit, aby záchranka nevyjížděla zbytečně. Často ale lidé na jejím příjezdu trvají a zdravotníci až na místě zjistí, že nemocný by si snadno poradil i sám. „Rostou nám ty banální případy, kdy není člověk bezprostředně ohrožen na životě,“ přiznává ředitel pražské záchranné služby Zdeněk Schwarz.
Záchranná služba však nemůže naléhání pacienta ignorovat a má povinnost za ním dorazit. Například v Libereckém kraji je podobných výjezdů celkem 17 procent, pražská záchranka eviduje zbytečných akcí jenom za loňský rok 5 a půl tisíce. „Dalo by se říct, že možná suplujeme činnost praktických lékařů. Je to chybou těch laiků, kteří se neumí v tom systému chovat. Nejsou třeba registrováni u žádného praktického lékaře nebo k němu nechodí,“ dodal Schwarz.
Nejvíce hovorů přijímají dispečeři na tísňových linkách během dopoledne - mezi desátou a dvanáctou se záchranáři téměř nezastaví. Nejčastěji pomáhají záchranáři chronicky nemocným a starším lidem. K úrazům vyjíždějí zhruba ve čtvrtině případů.
