Příběhy bezpráví na stopě sametové revoluci

Projekt Příběhy bezpráví – měsíc filmů na školách zahájil 28. října v pražském kině Lucerna svůj jubilejní 10. ročník. Tři významné osobnosti podzimu 1989 předaly během večera Cenu příběhů bezpráví lidem, kteří se uměli postavit komunistickému režimu. Projekt seznamuje každoročně během listopadu žáky středních a základních škol s moderními československými dějinami jak projekcemi filmů, tak besedami s pamětníky, historiky nebo filmaři. Vše se děje pod záštitou festivalu Jeden svět na školách při společnosti Člověk v tísni.

Příběhy bezpráví jsou letos ve znamení 25. výročí sametové revoluce. Pro školy byly tedy vybrány snímky zaměřené na období 80. let a na rok 1989. "Je zřejmé, že se v české společnosti prosazuje stále smířlivější pohled na předlistopadový režim. Tím spíš je potřeba připomínat jeho zločinnou podstatu a přinášet ověřitelné informace o životě v socialistickém Československu. Zdá se také, že přestává být důležité, jak se konkrétní lidé v té době v určitých situacích zachovali, jaké zastávali postoje. To ale neznamená, že bychom měli rezignovat na pojmenovávání pravdy a lži, že bychom měli přestat rozlišovat mezi dobrým a špatným, mezi předlistopadovými statečnými a morálními postoji a kapitulantstvím či přímou kolaborací s tehdejší komunistickou mocí," dodává k tématu Karel Strachota, ředitel programu Jeden svět na školách.

V rámci slavnostního zahájení 10. ročníku proběhla i premiéra snímku 1989: Z deníku Ivany A. a již po šesté udělili Ceny příběhů bezpráví. Letošními laureáty se stali Josef Čoček, který převáděl lidi přes hranice a byl vězněn, dále Karla Charvátová, zatčená v roce 1948 za výrobu nelegálních letáků, a Jarmila Stibicová, která se v době normalizace otevřeně postavila proti režimu. Předávání cen se ujal ředitel společnosti Člověk v tísni Šimon Pánek, fotograf Tomki Němec a zpěvačka Marta Kubišová. "Jsem ráda, že mohu Cenu příběhů bezpráví předávat. Je pro mě důležité, že osobnosti nominují mladí lidé, kteří se mohou seznámit se základními hodnotami, jako jsou demokracie a svoboda," říká Marta Kubišová.

Novinkou jubilejního ročníku je „investigativní“ aktivita - učitelé společně s žáky pátrají po stopách listopadových událostí ve své vlastní obci. Hledají dobové fotografie či novinové články, oslovují pamětníky, shromažďují fakta a to vše sdílejí prostřednictvím mapové aplikace Naše revoluce. Přidávat fotky z průběhu sametové revoluce ve své obci může i veřejnost.

Pro studenty a pedagogy je tradičně připravena nabídka dokumentárních filmů pro listopadovou projekci. Školy si mohou vybrat ze tří nabízených dokumentů. Jedním z filmů je již zmíněný dokumentární snímek Karla Strachoty s názvem 1989: Z deníku Ivany A. Předlohou byl autentický deník osmnáctileté studentky, který reflektuje poslední rok komunistického Československa. Další snímek Petra Jančárka Václav Havel, Praha - Hrad seznamuje s příběhem prvního československého prezidenta, nahlíží do zákulisí prezidentské kanceláře. Poslední dokument Pavla Křemena Nikomu jsem neublížil zkoumá motivy kolaborace řadových občanů se Státní bezpečností a působivě ilustruje, jak rafinovanými způsoby komunismus korumpoval lidské charaktery. Pedagogové mohou využít i bonusový materiál v podobě knihy Komunismu navzdory, která vypráví příběhy osobností v letech 1948–1989. Dalším zdrojem je výstava Sliby versus realita, která na deseti plakátech srovnává někdejší propagandistické sliby o lepší budoucnosti a následnou realitu.

Během deseti let se do projektu Příběhy bezpráví zapojilo 2 100 škol z celé České republiky. A většina žáků tuto formu interaktivní výuky vítá: "Určitě je lepší setkat se s někým naživo. Vidíte, jak se mu střídají v obličeji emoce, a poznáte, jaké to bylo. Je to mnohem lepší než z učebnice," říká Anna Zahálková, žákyně ZŠ Litomyšl.

Do 29. listopadu bude v galerii Langhans, Centru Člověka v tísni, zpřístupněna pro veřejnost výstava fotografií, které vznikly z týmových projektů Příběhy bezpráví – z místa, kde žijeme. Žáci se v rámci projektu snažili najít ve svém okolí osobnosti, jejichž život poznamenal komunistický režim. Fotografoval Vojtěch Vlk. "Nedopusťte, aby se ještě někdy k moci dostal jakýkoli ‚-ismus‘, jako byl nacismus, socialismus, komunismus. Není v nich nic dobrého," vzkazuje mladým Vladislav Vytlačil z Litomyšle, jedna z tváří výstavy.