Praha - Pro prezidentské kandidáty se přiblížilo účtování za předvolební kampaň. Do 30. března musejí dodat senátnímu výboru všechny podklady, aby mohl zkontrolovat financování. Otazníky vzbuzuje hlavně Jan Fischer, který na poslední chvíli shání miliony - do Senátu zítra odevzdá vyúčtování s dluhem. Na účet Miloše Zemana zase přišla velká část darů až po volbě, kdy už bylo jasné, že se stane prezidentem. Některé dárce navíc nelze na Zemanově transparetním účtu dohledat. Rekordmanem celé kampaně byl neúspěšný finalista Karel Schwarzenberg, kterému dárci zaslali přes 36 milionů.
Podle zákona musí prezidentští kandidáti do 30. března zveřejnit účetnictví za kampaň na internetu a dodat ho k přezkumu senátnímu mandátovému a imunitnímu výboru. Právě ten má na starosti kontrolu výdajů u jednotlivých kandidátů. Peníze, které uchazeči o Hrad neutratili, musí ze zákona věnovat na humanitární účely. Senátoři už ale dopředu avizovali, že sami nejsou schopni posoudit, zda bylo financování kampaní podle zákona. Mandátový a imunitní výbor se proto usnesl, že by měla hospodaření prověřit auditorská firma.
- „Celkové náklady na volební kampaň reprezentují 125 milionů korun, takže to účetnictví je velmi rozsáhlé. Něco více než desítka senátorů bez kvalifikace účetního nebo auditora nedokáže takový úkol zvládnout,“ uvedl v Událostech ČT předseda mandátového a imunitního výboru Jiří Oberfalzer (ODS).
„Auditní firmu budeme vybírat v transparentním výběrovém řízení,“ dodal Oberfalzer. Výsledky auditu by měly být známy nejpozději do 15. července. Pokud by mandátový výbor zjistil porušení pravidel kampaně, tak musí tyto poznatky zveřejnit.
Financování určitého prezidentského kandidáta pak může u pražského městského soudu napadnout jiný protikandidát, a pokud uspěje, tak musí volební tým zaplatit pokutu - do státního rozpočtu musí odvést 1,5násobek nejasné částky popř. částky, o kterou byl překročen limit kampaně (40 mil. pro 1. kolo a dalších 10 pro 2. kolo).
Náklady na kampaň u jednotlivých kandidátů:
- Karel Schwarzenberg – 36,3 milionu
- Miloš Zeman – asi 30 milionů (odhad)
- Jan Fischer – asi 25 milionů (odhad)
- Jiří Dienstbier – 16,9 milionu
- Přemysl Sobotka – 14,9 milionu
- Zuzana Roithová – 670 tisíc
- Vladimír Franz – 480 tisíc
- Jana Bobošíková – 155 tisíc
- Táňa Fischerová – 130 tisíc
Miloš Zeman:
Miloš Zeman se o Hrad sice ucházel s podporou SPOZ, ovšem jako nezávislý kandidát. Od strany dostal v lednu dva miliony korun, zbytek darů pocházel od sponzorů. Šéf kampaně Vratislav Mynář odhadoval náklady na kampaň na zhruba 30 milionů korun, na transparentním účtu ale novému prezidentovi chybí podle serveru Aktuálně.cz ještě zhruba osm milionů - ty by měly dorazit do konce března.
Prezident ale zřejmě nebude mít problém náklady pokrýt, jelikož mu dary chodily i po volbách - a to i milionové částky. Ten poslední zaslalo Pojišťovací makléřství Inpol. Jejím spoluvlastníkem je Jan Roušal – server Aktuálně.cz přitom upozornil, že je Roušal známým Vladimíra Zavadila, který si těsně před volbou objednal v Blesku inzerát s ostrými výroky na Karla Schwarzenberga.
Právě skutečnost, že prezidentovi chodí velké dary i po volbách, kritizovali např. ústavní právník Jan Kysela či šéf české pobočky Transparency International David Ondračka. Může to totiž vzbuzovat pochybnosti, že budou dárci za své peníze chtít něco na oplátku. Zemanův tým se hájil tím, že měl s mecenáši uzavřené sponzorské smlouvy už před volbami – peníze prý ale chodí se zpožděním.
Některé dary nelze identifikovat - chybí údaje
U jiných darů zase na transparentním účtu chybí údaje – mecenáše tak nelze najít. Ze zákona přitom musí být u právnických osob uveden název firmy i její sídlo - ovšem až ve vyúčtování, ne na transparentním účtu v průběhu kampaně. Zemanův tým i další kandidáti proto v březnu obesílali dárce, aby doplnili požadované údaje.
To je třeba případ daru ve výši 300 tisíc korun z osmého února, u kterého je uvedeno jen „stavební společnost“. Stejně tak u říjnového daru ve výši 670 tisíc korun je napsáno pouze „občanské sdružení“ – šlo o Přátele Miloše Zemana, což v novinovém rozhorovu uvedl sám Zeman. A do třetice: v březnu přišlo krátce po sobě na účet dohromady půl milionu korun, ani tady ale nelze zjistit od koho. Šlo totiž o dary v hotovosti, i když na základě darovací listiny.
Právník Milan Hulík podal na Zemana a jeho tým žalobu. Podle něj totiž bylo na prezidentův transparentní účet převedeno asi 6,7 milionu korun ještě před tím, než ministerstvo vnitra Zemana oficiálně zaregistrovalo jako kandidáta, a Zeman prý identitu těchto dárců nezveřejnil. Pražský městský soud nicméně žalobu zamítl, jelikož takovou žalobu mohl podat jen některý z prezidentských kandidátů.
Navíc se na Zemanově transparentním účtu zřejmě neobjevily všechny náklady, podle Mladé fronty DNES totiž náklady na provoz a nájemné za kancelář v Loretánské ulici od loňského srpna platilo sdružení Přátelé Miloše Zemana, stejně jako náklady na členy volebního týmu - šlo o zhruba 200 tisíc měsíčně. Sdružení ale nemá povinnost zveřejňovat účetnictví. Do loňského srpna pak náklady na kancelář či auto za Zemana hradila SPOZ - člen volebního týmu Martin Nejedlý loni v září odhadoval, že šlo asi o tři miliony, které Zeman dostal formou věcného daru.
Jan Fischer:
V podobné situaci je předvolební favorit Jan Fischer, který nakonec vypadl hned v prvním kole prezidentské volby. Také ten sháněl, podobně jako Zeman, miliony na poslední chvíli. Šéf Fischerova volebního výboru Jan Pirk pro ČT uvedl, že peníze budou postupně přicházet na transparentní účet. V pátek prý odevzdá Senátu vyúčtování za kampaň s dluhem.
Podle Pirka v tuto chvíli zbývá sehnat "něco kolem 4 až 5 milionů, které by měly pokrýt využité reklamní služby během kampaně. S některými věřiteli už se prý Fischer dohodl na splátkovém kalendáři. Tento týden na Fischerův účet poslal dva miliony právník Daniel Paľko, který na kampaň přispěl už dříve. Prý to vnímal jako morální povinnost, když se od Fischera po jeho neúspěchu ve volbě ostatní odvrátili.
Chrenkův dar vzbudil pochybnosti
Největším dárcem byl ve Fischerově případě miliardář Tomáš Chrenek, který jeho kandidaturu podpořil 14 miliony korun. Ohledně Chrenkova daru navíc vyvstaly pochybnosti, zda Fischerův tým neporušil zákon. Podnikatel totiž v rozhovoru pro MF Dnes uvedl, že se mu milion vrátil zpátky na účet, protože ho Fischer neutratil. Všechny nevyužité prostředky přitom mají podle zákona jít na charitu. O tom, že by se milion vracel, však nevěděl Fischerův tým a neobjevil se ani na transparentním účtu.
Týdeník Respekt pak s odvoláním na anonymní zdroje napsal, že mohla část prostředků na Fischerovu kampaň jít mimo transparentní účet. „Existoval tajný fond, který měl pod sebou Jan Novák, šéf kanceláře Jana Fischera. Každý měsíc z něj nechával hradit část volebních výdajů. Peníze měl k dispozici v hotovosti a na transparentním účtu se nijak nevykazovaly,“ popisuje pod podmínkou anonymity zdroj Respektu. Média proto spekulovala, že se Chrenek v novinovém rozhovoru prořekl a vrácený milion mohl pocházet právě z těchto prostředků. Miliardář ale celou věc bagatelizoval tím, že si větu o vráceném milionu vymyslel.
Fischer už od voleb ujišťuje, že je splacení volebních dluhů na dobré cestě. Nejprve mu měli pomoci hlavní sponzoři kampaně, Chrenek i další to ale odmítli. Pak Mladá fronta psala, že miliony uhradí developer Tamir Winterstein – ten však uvedl, že se chce podílet na řešení problému, ale ne finančně. Podle MfD tak zřejmě miliony nakonec zaplatí podnikatel Ladislav Dráb, spolumajitel energetické skupiny CE Group, který je Fischerův známý. Pomoci se rozhodl prý proto, že je mu líto, jak to s Fischerem po neúspěšných prezidentských volbách dopadlo.
Karel Schwarzenberg:
Naopak hotovo už má Karel Schwarzenberg, který od sponzorů získal nejvyšší částku – skoro 36,5 milionu korun. Ten už má volební konto uzavřené – kampaň ho vyšla na 36,3 milionu, na transparentním účtu zbylo přes 114 tisíc korun, které poputují na charitu. Kam konkrétně, bude Schwarzenbergův tým rozhodovat za dva měsíce - do té doby je totiž možné na hospodaření podat stížnost.
Finalista prezidentské volby kandidoval v barvách TOP 09 – ta mu na kampaň poslala devět milionů korun, další milion pak spřízněné hnutí Starostové a nezávislí. Dva miliony dal Schwarzenberg na kampaň z vlastní kapsy, milion pak přispělo i sdružení Orlík nad Vltavou, které spravuje majetek Schwarzenbergů. Uhlobaron Zděněk Bakala daroval finalistovi prezidentského souboje celkem 2,5 milionu.
Mezi vůbec nejštědřejší dárce v celé prezidentské kampani se zařadil Libor Winkler, který Schwarzenbergovi poslal ve dvou splátkách dohromady šest milionů korun. Winkler stojí v čele firmy RSJ Invest – největšího obchodníka s cennými papíry v ČR. Až do února loňského roku stál v čele firmy Karel Janeček, pak ale odešel do dozorčí rady, aby se mohl věnovat svému Nadačnímu fondu proti korupci. Další z akcionářů RSJ Václav Dejčmar pak Schwarzenbergovi daroval 2,5 milionu.
Ostatní kandidáti:
V řádech milionů se pohybovaly rovněž náklady kandidátů ODS a ČSSD: Jiří Dienstiber zaplatil 16,9 milionu a Přemysl Sobotka 14,9 milionu. U nich ale drtivou část nákladů zaplatily mateřské strany, popř. si část peněz hradili kandidáti z vlastní kapsy. Oběma uchazečům o Hrad zbylo na účtu asi 1 000 korun, takže si charita moc nepřilepší.
Zbylá čtveřice kandidátů pojala prezidentské klání mnohem skromněji: Zuzana Roithová utratila zhruba 670 tisíc, Vladimír Franz asi 480 tisíc a Táňa Fischerová a Jana Bobošíková se vešly pod 200 tisíc.
