Praha – Prezident Miloš Zeman při příležitosti sedmistého výročí narození Karla IV. příští rok vystaví svatováclavskou korunu. Napsal to server Aktuálně.cz s odvoláním na prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka. Výročí 700 let od narození Karla IV. připadá na květen 2016. Když naposledy hlava státu stanula nad korunovačními klenoty, vzbudilo to rozruch a spekulace o střízlivosti po návštěvě na ruském velvyslanectví. Hrad to tehdy vysvětloval náhlou virózou.
O záměru má podle serveru Zeman jednat ve středu s ostatními držiteli klíčů od Korunní komory, kde je spolu s korunou uloženo i žezlo a jablko. „Klíčníci si vyslechnou informace o stavu katedrály a o plánech velkých projektů. A co je důležité, budou spolu hovořit o vystavení svatováclavské koruny při příležitosti výročí narození krále a císaře Karla IV.,“ řekl mluvčí pro Aktuálně.cz.
Sedm klíčů potřebných pro vyzvednutí korunovačních klenotů je rozděleno mezi nejvyšší zástupce státu, církve i hlavního města Prahy. S prezidentem mají svůj klíč také premiér Bohuslav Sobotka, arcibiskup pražský a primas český Dominik Duka, předseda Senátu Milan Štěch, předseda sněmovny Jan Hamáček, probošt Metropolitní kapituly u sv. Víta Václav Malý a pražská primátorka Adriana Krnáčová.
Naposledy se korunovační klenoty odkryly zrakům veřejnosti v květnu 2013 při příležitosti nástupu prvního přímo zvoleného prezidenta do funkce. A právě Miloš Zeman se tehdy postaral o rozruch, když se odemykání Korunní komory konalo po jeho návštěvě na slavnostní akci pořádané ruskou ambasádou. Nad klenoty se pohyboval nejistě a přes chlad v obou místnostech měl orosené čelo. Tehdejší mluvčí Hana Burianová vysvětlila Zemanův stav lehkou virózou, která měla způsobit momentální indispozici.
Od roku 1993 se klenoty vystavují pravidelně každých pět let. Před dvěma lety si je ve Vladislavském sále Pražského hradu během deseti dní prohlédlo přes 31 tisíc lidí. Svatováclavská koruna bývá považována za nejvzácnější část klenotů. Dal ji vytvořit právě Karel IV. pro svou korunovaci českým králem (2. září 1347) a pro korunovace svých nástupců. Do přísně střeženého souboru patří ještě korunovační žezlo, jablko, kříž, meč a roucho.
Soubor českých korunovačních klenotů tvoří svatováclavská koruna z doby před rokem 1346, korunovační žezlo a jablko z druhé třetiny 17. století, korunovační kříž ze 70. let 14. století, korunovační meč ze 13. století a korunovační roucho z poloviny 17. století.
Na přání Karla IV., který nechal zhotovit svatováclavskou korunu a byl s ní v roce 1347 jako první korunován českým králem, se klenoty předvádějí lidem jen při výjimečných příležitostech. Svatovítský poklad patří mezi nejvýznamnější umělecké sbírky v tuzemsku.
Poslední panovník, který si svatováclavskou korunu nasadil, byl Ferdinand V. Dobrotivý, a to během historicky poslední pražské korunovace v roce 1836. Zřejmě poprvé od té doby, tedy téměř po sto letech, ji mohla vidět širší veřejnost až v roce 1929.
Během okupace si klenoty prohlédl nacistický vůdce v Česku Reinhard Heydrich. Říká se, že on nebo jeho syn si korunu nasadili. Pověst přitom prorokuje smrt všem, kteří ji neoprávněně vezmou na hlavu. Oba také brzy nato zemřeli.
