Praha - Po včerejším uvedení osmapadesátiletého ředitele Českého statistického úřadu Jana Fischera do role premiéra „překlenovací“ vlády se diskuze politiků i médií pomalu obrací na možné kandidáty, kteří by mohli vyplnit jednotlivé vládní resorty. Sám Fischer se konkrétními jmény bude zabývat až po Velikonocích, v kuloárech se však začínají objevovat smělé návrhy. České televizi potvrdil děkan 1. lékařské fakulty UK Tomáš Zima nabídku šéfovat resortu školství. Podle svých slov o tom vážně uvažuje. Dalším jménem je diplomat Jan Kohout, který bude podle odstupujícího premiéra Mirka Topolánka najisto nominován na ministra zahraničních věcí, tedy jednoho z klíčových resortů pro dokončení českého předsednictví Radě EU.
Premiér je jasný - kdo další do vlády?
„My ho budeme společně Janu Fischerovi doporučovat, aby ho akceptoval, protože budeme těžce hledat v dané chvíli jméno lepší,“ uvedl Topolánek pro Radiožurnál.
Média spekulují i o dalších osobnostech, které by mohly usednout zhruba na půl roku do čela české exekutivy. Ministerstvo vnitra by mohl vést šéf Antimonopolního úřadu Martin Pecina. Oblast zemědělství by mohla připadnout Jakubu Šebestovi, dosavadnímu řediteli Státní zemědělské inspekce. Ten prý nabídku již obdržel. „Pan premiér se mnou zatím nejednal. Jednal se mnou odstupující ministr zemědělství. A tu nabídku jsem dostal od sociální demokracie,“ uvedl Šebesta. Spekuluje se i o nominaci osob, které již na jednotlivých ministerstvech působí. Jde například o náměstka ministra práce a sociálních věcí Petra Šimerku. Další náměstkové, kteří by se mohli vyšvihnout do čela ministerstva, jsou Martin Barták v případě resortu obrany a Tomáš Uvíra, jenž by pak mohl řídit finance, v současnosti je na ministerstvu ředitelem.
Šéfka Všeobecné fakultní nemocnice Dana Jurásková sice nepotvrdila, že by ji někdo ohledně ministerstva zdravotnictví oslovil, ale lidé v jejím sekretariátu už dostali pokyn rozesílat novinářům životopis Juráskové. Spekuluje se i o advokátu Aleši Pejchalovi jako možném ministru spravedlnosti. Životní prostředí by mohl vést ekolog Svatomír Mlčoch, ministerstvo průmyslu předseda Českého báňského úřadu Ivo Pěgřímek.
Někteří adepti však probíhající spekulace zpochybňují a často se o možnosti stanout do čela nějakého ministerstva dozvídají prvně z médií. Je tomu tak například u náměstka resortu dopravy Gustáva Slamečky. „Zatím jsem oficiálně oslovený nebyl. …Že jsem si svoje jméno přečetl v novinách, tak v tom směru ano,“ uvedl Slamečka.
Současný stav „dvouvládí“, kdy Česko vede jak nová úřednická vláda, tak premiér v demisi Topolánek, označují politici za kuriózní. Kritice odborníků čelí hlavně prezident republiky Václav Klaus. „Ať bude ústava napsaná jakkoli, vždycky ji můžete vyložit. Já nevidím problém v ústavě, spíš v přístupu prezidentů republiky,“ vysvětluje ústavní právník Jan Kysela. Prezident si totiž dal podmínku, že premiérem jmenuje jen toho, kdo donese na Hrad 101 podpisů poslanců. Ty měly zajistit, že kabinet dostane důvěru. Podle některých odborníků takto prezident jistým způsobem znevažuje Parlament.
Česká ústava termín úřednická vláda fakticky neužívá a jako instituci ji nezná. Přesto má Česko s touto institucí již zkušenosti. Ta první - premiéra Josefa Tošovského - byla jmenovaná 2. ledna 1998 a vládla sedm měsíců. Budoucí Fischerův kabinet by měl podle představ politiků u moci zůstat do poloviny října, kdy by měly být předčasné volby.
Podle průzkumu považuje skoro polovina Čechů Jana Fischera za vhodného kandidáta na funkci premiéra. Asi třetina lidí pak zastává opačný názor, vyplývá to z průzkumu agentury Factum Invenio. Největší podporu má Fischer u voličů ČSSD, nejmenší u příznivců ODS. Na otázku, zda Fischer zvládne české předsednictví Evropské unie, odpověděla kladně necelá polovina respondentů, záporně asi třetina.