Kvůli přijetí nového zákona o zadávání veřejných zakázek by se mohla konat mimořádná schůze Poslanecké sněmovny. Požádat o ni chce v případě potřeby ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Zákon podle ní musí začít platit do 18. dubna. Ministryně také počítá s tím, že se za podání stížnosti k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže bude platit poplatek.
Pravidla pro zadávání zakázek čeká rychlý průlet legislativním procesem
Pravidla pro zadávání zakázek čeká rychlý průlet legislativním procesem (zdroj: ČT24)
- Česko stále nedočerpalo desítky miliard z evropských fondů. Co jejich příjemci stihnou postavit do Silvestra, Brusel uhradí. Každou další položenou cihlu nebo metr cyklostezky po tomto datu, si ale musí zaplatit každý sám.
- V období 2007-13, kdy byla velká část projektů, které se momentálně dokončují, schválená, mohlo Česko z Bruselu získat 26 miliard eur, tedy v přepočtu asi 703 miliard korun. Země ale patří v čerpání peněz k nejpomalejším z celé Unie. Podle Ministerstva pro místní rozvoj je ohroženo 36-50 miliard korun. Nejčernější scénáře naznačují až 105 miliard.
Ministryně počítá s podáním poslaneckého pozměňovacího návrhu, který by umožnil zpoplatnění podání k antimonopolnímu úřadu. Ten poukazuje na to, že je stížnostmi, které jsou často neoprávněné, zahlcen. Podle Šlechtové se zvažují dvě varianty. První počítá s poplatkem 100 korun za každý podnět, další s procentním poplatkem z hodnoty zakázky.
- Veřejnými zakázkami ročně proteče víc než 400 miliard korun. Nejvíc jich zadávají právě obce.
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Zbyněk Frolík poznamenal, že poplatek 100 korun počet stížností nesníží. Částka by podle něj měla být vyšší, aby se stěžovatelům nevyplatilo dělat obstrukce. Zákon bude podle Šlechtové obsahovat také kauci, která propadne, pokud antimonopolní úřad podnět označí za neoprávněný.
Šlechtová potvrdila, že jedním z hlavních bodů debaty ve sněmovně při schvalování zákona bude požadavek na zvýšení procenta umožňujícího takzvané vícepráce ze 30 na 50. Podle Frolíka by zachování třicetiprocentní hranice mělo tlačit zadavatele k tomu, aby stavby důkladněji připravili.
Pravidla pro zadávání zakázek čeká rychlý průlet legislativním procesem (zdroj: ČT24)
Zákon dosud neprošel ani sněmovním výborem a hrozí tak, že bude schválen později. Zákon musí vstoupit v účinnost do 18. dubna příštího roku, protože do té doby musí Česko přejmout do zákona tři evropské směrnice, řekla Šlechtová. Do té doby se k němu musí vyjádřit sněmovní výbory, zákon musí ve druhém a třetím čtení schválit poslanci a následně Senát. Sněmovní výbor pro veřejnou správu ale projednávání do ledna přerušil.
Šlechtová i tak doufá, že třetí čtení zákona by se mohlo ve sněmovně stihnout koncem ledna nebo na začátku února. Pokud by se tak nestalo, požádá klub ANO o svolání mimořádné sněmovní schůze. V případě neschválení zákona podle ní hrozí, že Evropská komise pozastaví platby z evropských dotací.
Jasnější pravidla pomohou obcím při zadávání zakázek
Obce a úřady by od dubna příštího roku mohly rychleji zadávat veřejné zakázky – zákon, který to má umožnit, projednávají poslanci. Právě složitá administrativa teď výběr dodavatelů zdržuje. Radnice chybují i potom, co soutěže vypíšou – například nezveřejňují všechny informace, které by měly. „Pokud úředník dělá zakázku jednou za rok, tak není úplně jednoduché uplatnit všechna pravidla a kombinace paragrafů,“ řekl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Zbyněk Frolík.
Nový zákon také upřesní, kdy se obce nemohou vyhýbat standardnímu výběrovému řízení. „Časová tíseň není důvodem zadávání veřejných zakázek bez uveřejnění,“ poukázala například Šlechtová. Výběrové řízení bez uveřejnění ale bude složitější ještě předtím, než vstoupí nový zákon v platnost. Od prvního ledna totiž bude každou takovou zakázku posuzovat pracovní skupina ministerstva. Podle nového zákona bude také každá firma muset prokázat svoji vlastnickou strukturu.