Noční požár v Národním muzeu naštěstí nenapáchal vážné škody. Národní divadlo dopadlo před 135 lety mnohem hůř. Oheň tehdy zničil podstatnou část interiéru i měděnou kupoli. Jak jsou na podobnou situaci připravené další národní instituce, které schraňují české kulturní dědictví? Česká televize prověřila vedle první scény i nejvýznamnější knihovnu a výstavní síň.
Požár v Národním divadle zastaví železná opona, Klementinum chrání trysky s mlhou
Národní divadlo je zřejmě nejznámější budova, která kdy v Praze hořela. 12. srpna 1881 ji oheň zničil těsně před dokončením. Tragický požár, který pomáhal formovat českou národní identitu, nyní připomíná už jen ohořelý trám.
Dalšímu neštěstí má zabránit slavná železná opona. Pokud by totiž začalo hořet, oheň vznikne nejpravděpodobněji na jevišti.
Na každé představení dohlíží až šest hasičů
Železná opona by měla udržet oheň až čtyřicet minut. „Váží tunu a má dva režimy spouštění. Jeden pomalý a potom máme krizový, kdy spadne okamžitě,“ popsal systém mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk.
Rytina hořícího Národního divadla v Praze ( 12. srpna 1881)
Mezi další protipožární prvky první scény patří i 57 hydrantů, 155 hasicích přístrojů, 1800 čidel a bezpočet hlásičů. Na každé představení pak dohlíží až šest hasičů.
Evakuaci cvičí personál pravidelně. „Nouzové východy v Národním divadle jsou předimenzovány oproti normě až o dvě stě procent,“ dodává ředitel divadla Jan Burian.
Národní divadlo chrání před požárem železná opona (zdroj: ČT24)
Hořící skleněné peklo
Mezi zřejmě největší požáry v Praze patří případ Veletržního paláce, který v srpnu 1974 úplně vyhořel. Pamětníci a svědci velkého ohně mluvili o hořícím skleněném pekle.
Palác, ve kterém sídlí Národní galerie, tehdy hořel pět dní. K šíření ohně pomohly i kanceláře, které měly dřevotřískové stěny. Nyní je na jejich místě volná chodba, která spolu se zesílenými protipožárními opatřeními eliminuje riziko požáru na minimum.
Požár Veletržního paláce v roce 1974
Požár v Klementinu uhasí trysky za pár vteřin
Nejmodernější ochranu před požárem má Národní knihovna. Téměř dva miliony knih v Klementinu chrání speciální hasicí systém. V budově jsou rozmístěná kouřová, teplotní a laserová čidla. Pokud dojde k požáru, vystříkne z trysek vodní mlha, která oheň uhasí během několika vteřin.
„Umí to i jednotlivé zóny. Nespustí se tedy úplně všude, ale jen tam, kde čidlo vyhodnotí požár,“ popisuje ochranný systém ředitel odboru správy a provozu Národní knihovny František Chovanec. V knihovně vedle sebe navíc fungují paralelně dva systémy: vodní a suchý. Ten při hašení používá oxid uhličitý. Vzácné svazky jsou tak ještě více v bezpečí.