Praha - Poslanci, senátoři a další ústavní činitelé se v příštím roce vyšších platů nedočkají. Na tři roky jim je zmrazila letošní reforma veřejných financí. Přesto jim víc peněz zůstane, protože díky poklesu sazby daně z příjmu na 15 procent ušetří měsíčně tisíce korun na daních.
Poslancům platy od ledna neporostou
Reforma veřejných financí, kterou parlament letos přijal, zastavila růst platů ústavních činitelů až do roku 2010. Přesto průměrný plat v celé státní správě, včetně mezd ústavních činitelů, vzroste v příštím roce o 1200 korun a překročí úroveň 27.000 korun. Sněmovna má v rozpočtu na platy poslanců a europoslanců téměř 210 milionů korun z celkových více než 1,2 miliardy korun.
V senátním rozpočtu je z celkových 604,5 milionu korun na platy senátorů vyčleněno přes 85 milionů, nicméně s ohledem na zmrazení platů představitelů státní moci se předpokládá, že desetina této částky bude vrácena do státního rozpočtu, sdělil ČTK tiskový tajemník Kanceláře Senátu Petr Kostka. Příští rok se bude také obměňovat třetina senátorů a v rozpočtu se kvůli tomu počítá i s odchodným ve výši 11,8 milionu korun, pokud by žádný z 27 senátorů mandát neobhájil.
Plat poslance i senátora se odvíjí od platové základny, kterou na základě údajů Českého statistického úřadu stanovuje každoročně ministerstvo práce a sociálních věcí. Ta pro pro letošní rok i pro tři příští léta činí 56.847 korun. Základní plat bez dalších příjmů pak představuje 61.400 korun a s dalšími funkcemi, které zákonodárce zastává, se zvyšuje.
K platu dostává poslanec i senátor 9100 korun na reprezentaci a stravování v tuzemsku a podle vzdálenosti svého bydliště nebo poslanecké kanceláře mu náleží od 22.800 do 34.200 korun. Od příštího roku budou dostávat i vyšší příspěvek na pronájem kancelářích ve svých volebních obvodech. Zatímco v Praze to bude až 27.000 korun měsíčně, v nejmenších obcích pod tisícovku obyvatel to bude třikrát méně.
Na investice ve sněmovně půjde v příštím roce 43 milionů korun, z toho například čtyři miliony na nový kamerový systém do jednacího sálu, zhruba deset milionů bude stát obnova klimatizace. Na druhé straně se předpokládá, že do státního rozpočtu odvede sněmovna celkem 22 milionů korun. Z toho výnosy ze sněmovních stravovacích zařízení by měly představovat 16,4 milionu korun, což je meziroční nárůst o víc než třetinu.
Poslanec Pavel Hrnčíř (ODS), který měl při projednávání rozpočtu sněmovny v rozpočtovém výboru úlohu zpravodaje, se domnívá, že toto zvýšení půjde na vrub zvýšení cen. Podle sněmovny však za navýšením tržeb stojí hlavně nová restaurace. „Plánovaný nárůst tržeb, a tím i vyšší příjmy státního rozpočtu, se odvíjí od zprovoznění od nového gastronomického střediska, které začalo sloužit letos na podzim,“ řekl ČTK Roman Žamboch z tiskového odboru sněmovny. Výrazné zdražení sněmovna podle něj neplánuje, i když posun cen vzhůru nevyloučil. „Ceny jídel vycházejí z nákupních cen surovin a energií,“ poznamenal.
Senát má na investice v příštím roce 34 milionů korun, za něž chce komplexně řešit systém vstupu do senátních paláců v souladu s požadavky na bezpečnost nebo inovovat elektronické systémy zabezpečení a požární signalizace. Kancelář Senátu počítá s příjmy ve výši 3,9 milionu korun, z nichž třetina má být za poskytování gastronomických služeb. Také Kostka k případnému zvyšování cen uvedl, že senátní „gastro provoz není založen na ziskovém principu“ s tím, že ceny jídel jsou vypočítávány podle nákupních cen surovin. „Pokud dochází k jejich zvýšení, potom se zvyšují i kalkulované ceny jídel,“ uvedl Kostka.
Kromě poslaneckých a senátorských platů se nezmění ani výše příspěvku na činnost parlamentních klubů. Senátorské frakce budou dostávat měsíčně 31.850 korun a za každého člena klubu pak 4615 korun. Tyto částky platí od loňského dubna. Nejvyšší částku bude v Senátu dostávat klub ODS jako nejpočetnější frakce. Díky 41 členům bude dostávat přes 221.000 korun měsíčně. ČSSD bude za 13 senátorů mít téměř 92.000 korun. Klub KDU-ČSL má 11 členů a bude tak pobírat přes 82.500 korun. Sedmičlenný Klub otevřené demokracie bude dostávat měsíčně přes 64.000 korun, šestičlenný klub SNK pak zhruba 59.500 korun. KSČM vlastní senátorský klub nemá.
Celkový měsíční příspěvek pro senátorské frakce tak činí měsíčně zhruba 520.000 korun, což je více než 6,2 milionu korun ročně. V případě klubů ve sněmovně jsou od loňského března tyto celkové částky s ohledem na počet poslanců dvojnásobné. Poslanecké frakce vládních stran mají nárok na měsíční příspěvek 24.500 korun a 3550 korun za každého člena, opoziční kluby pak dostávají částku o 30 procent vyšší.
Kluby z příspěvků hradí výdaje na činnost svých pracovníků, posudky expertů, zahraniční cesty členů klubu či pohoštění při pracovních jednáních klubu. Hospodaření s příspěvky musejí senátorské kluby zaznamenat do peněžního deníku, jehož kopii dostane Kancelář Senátu.