Praha – Sněmovna schválila změny bodového trestání řidičů. Jednobodové tresty budou zrušeny a zrušit by se měly i bodové tresty za malé překročenjí rychlosti v obci. Senátem navržená novela silničního zákona počítá také v podstatě s povinností jezdit se zimními pneumatikami od listopadu do března. Nulovou toleranci k alkoholu za volantem chce zachovat. Novelu nyní dostane k závěrečnému projednání Senát, změny by měly začít platit od podzimu. Valná většina přítomných poslanců se dnes také postavila proti návrhu sociálního demokrata Marcela Chládka, který chce zastavit státní maturity. Dokonce svého kolegu nepodpořili ani někteří jeho spolustraníci.
Poslanci zmírnili trestné body pro řidiče
Hlavním záměrem předlohy je zjednodušení bodového systému trestání řidičů spolu s přísnějším postihem přestupků proti životu a zdraví. Přidělení bodů například nebude hrozit za překročení povolené rychlosti v obci nejvýše o pět kilometrů v hodině, mimo obec o deset kilometrů za hodinu. Řidič by i za to ale mohl dostat pokutu od 1 500 do 2 500 korun. Za vyšší překročení rychlosti by dál byly udělovány dva, tři nebo až pět bodů a vyšší pokuta podle toho, jak rychle řidič jel. Senátoři navrhovali také mírněji trestat řidiče za alkohol do 0,3 promile, měla za to hrozit pokuta do 5 tisíc korun. Poslanci nechali v zákoně pokutu do 20 tisíc korun. Zrušen má být pouze tříbodový trest za alkohol do 0,3 promile. Za vyšší míru alkoholu bude nadále hrozit sedmibodový trest.
Ministr dopravy Vít Bárta o nulové toleranci k alkoholu:
„Je jednoznačně dobře, že to neprošlo. Od svého nástupu do funkce říkám, že opravdu jakékoli laškování s tím, že se jedno pivo za volantem snese, je pro mě naprosto nepřípustné.“
Dva body místo tří budou postihem za držení telefonu při jízdě. Naopak pět místo tří bodů má být za ohrožení jiného řidiče při předjíždění. Porušení povinnosti použít dětskou autosedačku nebo bezpečnostní pás pro děti má být trestáno čtyřmi body, u dospělého třemi body. Nyní za oboje hrozí body dva. Zrušeny budou bodové tresty za nerozsvícená světla, za neoprávněné užití modrého či oranžového majáku nebo za nerespektování příkazové značky. Sněmovna na návrh poslance VV Stanislava Humla také zrušila značky informující o měření rychlosti jízdy obecní policií. „Domníváme, že bude lepší, že řidiči nebudou vědět, že se tam měří, aby si dávali pozor všude,“ řekl k tomu předseda poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík.
Ani povinnost zimních pneumatik od příští zimy nebude absolutní. Řidiči od listopadu do března budou moci vyjet i na letních pneumatikách, pokud na silnici nebude sníh, led nebo námraza, případně pokud nelze jejich výskyt na vozovce vzhledem k povětrnostním podmínkám předpokládat. Pěti- a desetiletý odklad pro pořízení zimních pneumatik dali poslanci armádě a hasičům pro jejich nákladní vozy. Podle poslance Jeronýma Tejce (ČSSD) však navržená formulace vyvolá obrovské spory, zda bylo v době spáchání přestupku vhodné podnebí. Ředitel Dopravní policie Leoš Tržil dodává, že bude přestupek s řidičem řešen na místě a v případě, že řidič nebude souhlasit, půjde celá záležitost do správního řízení. Podobně to prý funguje i v zahraničí.
Rušení státních maturit se podle očekávání nekoná
Senátor Chládek návrh na zrušení státních maturit odůvodnil předřazeností, nepřipraveností a netransparentností jejich systému. Uvedl, že maturitu nanečisto nezvládl každý třetí student a podle Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) ostrou zkoušku dospělosti nesloží pětina studentů. Poslanci ze všech politických stran ale během více než hodinové diskuze argumentovali tím, že pokud by se projekt zrušil několik měsíců před jeho spuštěním, ohrozilo by to všechny letošní čtvrťáky, kteří by maturitu nakonec vůbec nemuseli skládat. Část novely, v níž Chládek určuje pravidla pro konání náhradní zkoušky, je podle poslanců špatná a plná chyb.