Praha - Zákon zavádějící registraci lobbistů vrátila sněmovna jeho autorům, tedy ČSSD, k přepracování. Poslanci vznesli během dvouhodinové diskuze desítky připomínek. Nejčastěji zmiňovali fakt, že podle normy by museli hlásit všechny schůzky s lobbisty. Základním principem zákona je registrace lobbistů na ministerstvu vnitra.
„Zákon jasně říká, co může a co nemůže být předmětem lobbistických kontaktů. Stanoví také přísné sankce, pokud by pravidla nebyla dodržena, jak na straně lobbistů, tak na straně představitelů veřejné moci,“ popsal zákon Bohuslav Sobotka.
Návrh označuje za lobbistu podnikatele, který vykonává lobbing. Lobbistický kontakt je pak jednostranná komunikace, která má za účel ovlivnit rozhodování orgánů veřejné moci včetně předcházejících procesů. Cílem jednání má být změna, předložení nebo schválení nějakého dokumentu.
Proti zákonu vystupovali hlavně poslanci ODS
Poslanec ODS Marek Benda se domnívá, že návrh zákona nebyl napsaný pořádně a že v něm byly nesmysly. Spolupráci na regulování placeného lobbingu neodmítá, zákon ale musí být napsán pořádně. Jeho stranický kolega Martin Doktor zase kritizoval, že by musel hlásit každou návštěvu ve své kanceláři, která by mohla být považována za lobbistický kontakt. Výhrady přednesl i místopředseda ODS Petr Nečas. Jako lobbisté by se podle něho museli registrovat i volební manažer ČSSD Jaroslav Tvrdík nebo šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch. Zmínil i jméno advokáta Miroslava Jansty nebo podnikatele Martina Ulčáka. „Pokud tam budou zapsáni, budou členové vedení ČSSD hlásit každé setkání s těmito pány? Když nebudou zapsáni v tomto registru, jaký smysl má tento návrh zákona?“ pokračoval Nečas.
V USA i EU registry lobbistů existují, v EU zatím na dobrovolné bázi. Loni v červnu například spustila svůj registr Evropská komise. Ke konci loňského roku se do něj zapsalo něco přes 550 subjektů, ačkoliv v Bruselu se podle odhadů pohybuje až 20 000 lobbistů. Zájemci o zápis museli uvést, kdo jsou, o co usilují i o jaké obory se zajímají.
