Jednání Poslanecké sněmovny se začnou řídit novými pravidly. Vedení sněmovny čím dál více tíží, jak zdlouhavě se zákony přijímají – tím pádem se hromadí další, neprojednané návrhy. Zasedání proto budou častější. V úvahu ale připadají i jiné změny. Část poslanců by také chtěla omezit čas na projevy ve sněmovně – fakticky tedy vzít opozici možnost obstruovat. Další část poslanců ale naopak usiluje o podrobnější diskuse.
Od nového roku začnou poslanci chodit na schůze častěji než dosud. Práce členů dolní parlamentní komory se dosud řídila sedmitýdenním cyklem, nově bude o týden kratší. Předseda sněmovny a jeho místopředsedové věří, že se tak zbaví hromady návrhů, které poslanci nestíhají projednat.
Zkrácení cyklu znamená, že poslanci v lavicích budou místo jednoho týdne hned dva. „Poté bude výborový týden a poté takzvaný variabilní týden, který umožňuje znovu otevřít jednání Poslanecké sněmovny a například se vypořádat se zákony ve třetím čtení,“ doplnil předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD).
Místopředseda dolní komory Petr Gazdík (STAN) od šestitýdenního cyklu očekává, že zvýší efektivitu práce zákonodárců. „ Pomůže nám vyrovnat se s nashromážděnými zákony,“ podotkl. Například na zářijové schůzi nestihli poslanci projednat většinu z 216 bodů. Předlohy tak přešly do říjnové schůze. Většinu poslanci neprojednali ani tam, a tak se opět objeví na programu listopadové schůze.
Zvoní obstrukcím umíráček?
Kromě toho, že budou muset pilněji pracovat, je možné, že se jednání poslanců bude řídit novými pravidly. Současná podoba jednacího řádu je sice z letošního jara, místopředsedkyně sněmovny Jaroslava Jermanová (ANO) ale chce znovu přijít s návrhem na omezení času projevů pro jednotlivé kluby. „Dopředu hlásí, kdo vystoupí a kolik minut na to bude potřebovat. V případě, že nechtějí čerpat, nečerpají. Pokud si to bude někdo vyčerpat celé pro sebe, tak tu možnost má,“ popsala.
Pro změnu, která by zjednodušila prosazování kontroverzních zákonů, by byl i Jan Hamáček. Tomu by ale stačilo, kdyby zanikla podmínka, podle které lze zákony ve třetím čtení schvalovat pouze ve středu a v pátek v určených časech. „To dává opozici možnost úplně zablokovat jednání Poslanecké sněmovny. To si nemyslím, že je správně,“ uvedl.
Poslanecká sněmovna přitom má bohatou historii obstrukcí, extrémně dlouhé projevy v minulosti přednášeli například Petr Nečas nebo Josef Krejsa. Nynější opozice se této možnosti vzdát nechce, shodně se vyjadřují zástupci pravicových opozičních stran (přestože ty samy v roce 2011, kdy byly u vlády, obdobné změny navrhovaly) i komunistů. „Jsem proti jakémukoli omezování práva vystoupit,“ řekl předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Petr Gazdík potom označil současnou úpravu za „pojistku, aby nenastala úplná diktatura koalice“.
Předseda KSČM Vojtěch Filip, který je také místopředsedou sněmovny, potom míní, že zdržení vznikají spíše kvůli tomu, že koalice nedokáže jednání řádně naplánovat. „Kontroverzní body, které zablokovala pravicová opozice, se mohly projednávat jiným způsobem. Efektivně se dá projednat mnohem více zákonů, když se například bude projednávat podle pořadí, ve kterém byly předloženy. Nikoli, že se nejprve musí vypořádat jenom vládní návrhy a opoziční návrhy tam řeší jeden a půl roku,“ nastínil.
Změna jednacího řádu ale zatím není na spadnutí. Neznámé také zůstává, na jakých změnách – pokud vůbec nějakých – se většina poslanců shodně. Jistá je pouze změna pracovního cyklu poslanců – tedy jejich častější pobyt v jednacím sále.
