Praha – České porodnice už od poloviny osmdesátých let uchovávají tzv. screeningové karty novorozenců. Na nich jsou i kapky krve. Skladováním těchto kartiček tak vznikla databáze skoro tří milionů vzorků DNA – jenže to je možná v rozporu se zákonem. Věcí se proto bude zabývat Úřad na ochranu osobních údajů.
Porušuje uchovávání krve novorozenců zákon?
Screeningová karta novorozence obsahuje osobní údaje matky i novorozence a také jeho krevní vzorek. Krev se odebírá pár dní po porodu – díky tomu mohou lékaři odhalit některé vrozené choroby. „Z těchto krevních vzorků potenciálně hrozí, že budou zneužity k provádění různých genetických vyšetření… Myslím, že rizikový potenciál je opravdu veliký,“ domnívá se Jan Vobořil, ředitel Iuridicum Remedium – neziskové organizace, která se zaměřuje na ochranu lidských práv.
Zavedenou praxí se bude zabývat Úřad na ochranu osobních údajů. „Úřad dospěl právním rozborem k závěru, že může docházet k porušení zákona o ochraně osobních údajů,“ potvrdila mluvčí instituce Hana Štěpánková.
Screeningové karty shromažďují celkem čtyři nemocnice. Lékaři ujišťují, že k dlouhému schovávání genetického materiálu mají své důvody. Jde například o opakované vyšetření v případě nejasného výsledku nebo upřesnění diagnostiky. Přístup k hlídané databázi mají navíc jen vybraní lékaři.
Není ale zřejmé, jak dlouho karty uchovávat. Zatím se archivují sto let, ministerstvo zdravotnictví si ale myslí, že by to mělo být daleko méně. „Zákon o archivnictví skutečně stanovuje, že skartační lhůty dokumentů mohou být až do výše 100 let, nicméně screeningové kartičky by měly být uchovávány po dobu pěti let,“ uvedla mluvčí ministerstva Viktorie Plívová. Otázkou také zůstává, jestli jsou dostatečně informováni i rodiče.