Praha – Poslanci schválili návrh nového zákona o ochraně ovzduší. Podle něj mají být poplatky za znečišťování ovzduší v budoucnu zrušeny. Původní předloha přitom počítala s jejich navýšením. S koncem roku 2015 by firmy neměly platit za vypouštění oxidu siřičitého, oxidů dusíku a těkavých organických látek. Za tuhé znečišťující látky by měly společnosti platit do konce roku 2021. Předloha nyní míří do Senátu, platit má od září. Poslanci rovněž schválili návrh zákona o mediaci, který má umožnit urovnávat mimosoudní cestou nejen trestní, ale civilní a rodinné spory. Zákonodárci také přijali novelu o vojácích z povolání, která mimo jiné ruší příspěvky na přestěhování a zavádí další úspory. I tato předloha putuje do horní komory parlamentu. Poslanci také hned dvakrát odmítli zařadit na schůzi sněmovny jednání o ministerské kontrole v Budvaru. Komunisté k tomu chtějí zřídit vyšetřovací komisi.
Pokud jde o poplatky za znečištění ovzduší, poslanci vládní předlohu radikálně změnili. Podle původního návrhu kabinetu se totiž měly poplatky za znečištění mezi léty 2017 a 2021 postupně zvyšovat až na 3,5násobek současné sazby. Pak se měly z roku na rok zvednout na dvojnásobek. Sněmovna ale přijala v případě poplatků pozměňovací návrh Jana Bureše (ODS). Poplatky za znečištění jsou v českém právním řádu od roku 1991.
Přijatou změnu v poplatcích už zkritizovalo Hnutí Duha, podle kterého přijde stát zhruba o půl miliardy korun ročně. Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha poukázal na to, že poslanci chtějí odpustit poplatky největším viníkům smogu, například hutím a uhelným elektrárnám. „Je to nehoráznost. A lidé na Ostravsku, kteří trpí zdravotními obtížemi kvůli špinavému vzduchu, patrně budou volit ostřejší slova,“ uvedl v tiskové zprávě. Rozhodnutí zákonodárců kritizovalo i sdružení Arnika a Greenpeace. „Poplatky za vypouštěné emise představovaly motivaci, aby velcí znečišťovatelé raději zainvestovali do čistějších technologií, než soustavně odváděli státu peníze na poplatcích,“ řekla Vendula Krčmářová ze sdružení Arnika. Se zrušením poplatků nesouhlasí ani ministr životního prostředí Tomáš Chalupa.
Kritici poplatků poukazují na to, že zatěžují průmysl. Odvolávají se například na záměr EU snížit objem emisních povolenek, které by tím razantně podražily. Evropská směrnice o průmyslovém znečištění by navíc zavedla povinnost používat nejlepší dostupné technologie.
Úředníci nebudou moci kontrolovat v domácnostech, čím lidé topí
Ministerstvo životního prostředí nakonec ustoupilo od záměru vložit do zákona pravomoc pro úředníky, aby mohli kontrolovat přímo v domácnostech, čím lidé topí. Poslanci místo toho schválili návrh skupiny poslanců v čele s ministrem životního prostředí Tomášem Chalupou (ODS), který zavádí povinné pravidelné kontroly kotlů na tuhá paliva. Lidé budou předkládat na vyžádání obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností doklad potvrzující, že je kotel
instalován, provozován a udržován v souladu s pokyny výrobce a zákonem. Ministerstvo navíc chce, aby lidé v budoucnu používali jen ekologičtější kotle. Jejich cena se pohybuje kolem 80 tisíc, mají ale nižší spotřebu paliva, takže je návratnost takové investice asi 15 let.
Norma dále předpokládá možnost vymezit nízkoemisní zónu ve znečištěných městech, lázeňských městech a obcích v chráněných územích. Chalupa uvedl, že by mohly být zavedeny v osmi až devíti z 16 největších měst Moravskoslezského kraje, jehož ovzduší patří k nejvíce znečištěným v Evropě. Norma počítá také s kompenzačními opatřeními, kdy firma bude muset při zavádění nových provozů odstavit staré tak, aby se na daném území emise nezvýšily. V novém zákoně nejsou pravidla pro nakládání s látkami ohrožujícími ozonovou vrstvu Země a klima. Tuto oblast bude ošetřovat samostatný zákon, jak tomu bylo do roku 2002.
Poslanci také schválili návrh zákona o mediaci, který má umožnit urovnávat mimosoudní cestou nejen trestní, ale i civilní a rodinné spory. Z předlohy odstranili na návrh vicepremiérky Karolíny Peake (VV) pasáž, podle níž by mediátory v jiných než rodinných sporech mohli být pouze lidé, kteří mají právní vzdělání vyžadované pro advokacii. Návrh míří k posouzení senátorům.
Proti některým ustanovením předlohy protestovala Asociace mediátorů, podle níž zvýhodňuje zprostředkovatele, kteří jsou zároveň advokáty. Poslanci ale nepřijali návrh dvou poslankyň TOP 09 aStarostů, který by údajnou diskriminaci odstranil zcela.
Vojáci nejspíš nedostanou příspěvek na přestěhování
Poslanci dnes schválili novelu o vojácích z povolání, která mimo jiné ruší příspěvky na přestěhování a zavádí další úspory. Vojáci budou muset doplácet část nákladů na používanou výstroj, pokud opustí armádu po dvou letech. Předloha míří nyní do Senátu.
Novelu nepodpořili sociální demokraté. Podle jejich poslance Antonína Sedi omezuje práva vojáků při jejich propuštění z armády. Vládní předloha zakazuje pít alkohol a užívat drogy ve vojenských objektech. Kouření by bylo povoleno jen ve vyhrazených prostorách. Novela na druhou stranu právně zakotvuje povinnost resortu zajistit vojákům v armádních zahraničních operacích přiměřený kontakt s blízkými, například elektronickou poštou a podobně. Sjednocuje také rodičovskou dovolenou vojáků a civilních zaměstnanců.
Zrušení příspěvku na přestěhování zdůvodňuje ministerstvo obrany tím, že byla zavedena dotace na bydlení, která jej kompenzuje. Úhrada části výstroje by se týkala podle ministerstva zhruba stovky vojáků ročně. Při zániku služebního poměru totiž základní výbava vojákům zůstává. Z roku na šest měsíců navrhuje novela zkrátit dobu, po kterou je nyní vojákům vyplácen jejich plný plat v případě, že voják byl kvůli organizačním změnám jinak služebně zařazen a plat mu v souvislosti s tím klesl.
Jednání o kontrole v Budvaru poslanci zamítli
Poslanci dnes ráno odmítli hned dvakrát jednat o situaci kolem zamýšlené kontroly v národním podniku Budvar. Dva návrhy na zařazení příslušného bodu na program schůze vznesl nezařazený poslanec Michal Doktor (dříve ODS), který v minulosti působil v dozorčí radě uvedeného pivovaru. Oba návrhy poslanci ale neschválili. Předseda KSČM Vojtěch Filip prohlásil, že pokud poslanci neschválí ani druhý návrh, vznese návrh na zřízení vyšetřovací komise k situaci kolem Budvaru.
Doktor chtěl od ministra zemědělství Petra Bendla (ODS) například vědět, jak byla sestavena kontrolní skupina, jak je zajištěna mlčenlivost a také hmotná a trestní odpovědnost, pokud by unikly informace o duševním vlastnictví, například co se týče receptury, a o právních sporech o ochrannou známku. Žádal, aby Bendl nesl osobní, nikoli jen politickou odpovědnost v případě, že údaje uniknou. Informace, které o Budvaru uvádí Bendl v médiích, podle Doktora národní podnik poškozují.
Doktor poukazoval na to, že Tomáš Jindra, který kontrolu vede, není zaměstnancem ministerstva zemědělství. Podnik by neprověřovali státní zaměstnanci, ale soukromá firma HZ Consult, pokračoval. HZ Consult je údajně propojena se společností Bene Factum; na prodeji jejích akciích prý získal peníze poslanec VV Michal Babák.
Poslanci jeho návrh nejprve schválili, a to dokonce většinou osmi hlasů. Podpořili ho dokonce i koaliční poslanci s výjimkou občanských demokratů. Poté ale vystoupil předseda klubu VV Vít Bárta a hlasování zpochybnil. V opakovaném hlasování už sněmovna Doktorův návrh odmítla.
Vyšetřovací komise by se podle Filipa měla zabývat otázkou hodnoty a případné privatizace národního podniku Budvar. Sněmovní jednací řád vyžaduje, aby návrh na zřízení vyšetřovací komise vznesla nejméně pětina, tedy 40 poslanců. V klubu KSČM jich je 26. Šéf KSČM Filip však ve svém proslovu řekl, že listinu s potřebným počtem podpisů předloží. Předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc řekl, že sociální demokraté se obecně myšlence zřízení vyšetřovací komise nebrání. Rozhodnou se však podle toho, jaké bude konkrétní zadání komise. Doktor sdělil, že návrh podpoří.
Sněmovní vyšetřovací komise může podle zákona vyžadovat podklady, vyslýchat svědky nebo například vyžadovat nezbytná vysvětlení. Sněmovna v minulosti zřídila několik vyšetřovacích komisí. Zabývaly se například smlouvou o výstavbě dálnice D47, arbitráží mezi CME a Českem či kauzou společnosti Diag Human.
Tomek v komisi pro odbojáře
Sněmovna až na čtvrtý pokus zvolila historika Prokopa Tomka do etické komise, která má přezkoumávat odmítnuté žádosti o status protikomunistického odbojáře. Kandidát TOP 09 Tomek bude sněmovním zástupcem v komisi spolu s někdejším disidentem a kandidátem ODS Stanislavem Devátým, kterého poslanci vybrali už v prosinci. V devítičlenné komisi tak po dnešku zbývá zaplnit ještě čtyři místa, a to kandidáty Senátu, vlády a prezidenta.
