Praha - Lídři parlamentních stran se na pondělním večerním jednání ve sněmovně dohodli, že otevřou v dolní parlamentní komoře debatu nad trvalou ústavní změnou, která s pomocí 3/5 poslaneckých hlasů umožní okamžité rozpuštění sněmovny a následné předčasné volby. Ty by se mohly konat na začátku listopadu. Předseda ODS Mirek Topolánek po schůzce uvedl, že ve čtvrtek podle něj bude možné o změně ve sněmovně definitivně rozhodnout. Strany se ještě liší v detailech, které by se měly vyřešit během schůzí poslaneckých klubů. KSČM a ČSSD už shodně uvedly, že zařazení ústavní novely na program sněmovny podpoří. ČSSD tak podle Jiřího Paroubka opustila svůj původní návrh, a to „v zájmu státu“. Strana zelených se ještě v rámci klubu poradí o navrženém řešení. Prosazuje totiž aktivitu sněmovny až poté, co se ke stížnosti Miloše Melčáka vyjádří Ústavní soud. Komunisté a někteří poslanci z řad ODS ale dnes zároveň uvedli, že se jim okamžité rozpuštění sněmovny nelíbí.
Politici: Poslanci projednají změnu ústavy pro rozpuštění sněmovny
Politici vyjádřili potěšení z faktu, že oproti včerejšku se dokázali na mnoha položkách sjednotit a v zájmu rychlého řešení ustoupili od některých svých kategorických požadavků. Topolánek uvedl, že politici se dohodli na variantě č. 1, dle článku č. 35 o samorozpuštění sněmovny na základě třípětinové převahy poslaneckých hlasů, což de facto vylučuje konání voleb v původním termínu. Prezident by podle lídrů politických stran mohl vyhlásit volby na začátku listopadu. Zda bude konečná lhůta zkrácena na 45 či 50 dní, nyní není podle Topolánka nutné považovat za zásadní problém.
Paroubek po dvouapůlhodinové debatě lídrů stran a předsedů obou parlamentních komor uvedl, že ústupek sociálních demokratů znamená téměř jistotu rozpočtového provizoria. Pro ČSSD zůstává i přes řadu ústupků ideálním řešením soudu zamítnutí Melčákovy stížnosti a konání voleb v původním termínu. Ten by podle Paroubka navíc zajistil možnost účinných opatření v rozpočtové oblasti.
Předseda TOP O9 Karel Schwarzenberg potvrdil, že vzájemná dohoda se týká dříve avizované varianty číslo jedna. Právě ta předpokládá, že při hladkém průběhu všech procedur se případné odložené volby budou konat začátkem listopadu. Předseda lidovců Cyril Svoboda ve svém projevu varoval před snahou doplňovat nový zákon dalšími pozměňovacími návrhy, které by celou legislativní změnu údajně mohly znovu zpochybnit. Prioritou pro lidovce je právě ústavní nezpochybnitelnost společného návrhu.
Výhrady mají ještě komunisté a zelení, ani jedna z těchto stran však
nehrozí, že dohodu potopí. Komunisté chtějí na plénu jednat o změně 16.
článku ústavy, která by výslovně uváděla možnost rozpuštění dolní komory
ústavním zákonem. Konečné rozhodnutí poslanců KSČM v hlasování o změně ústavy bude podle předsedy poslaneckého klubu KSČM Pavla Kováčika vycházet z diskuse a přijatých pozměňovacích návrhů. Poslanci se podle něj rozhodnou bezprostředně před samotným hlasováním. Komunisté také navrhují, aby se dolní komora rozpouštěla až v den konání voleb, aby se mohly ještě projednat aktuální rozpočtové změny a další zákony.
Zelení by chtěli otevřít debatu o ústavní změně až poté, co Ústavní soud rozhodne o stížnosti poslance Miloše Melčáka. Prosazují také vyšší autonomii prezidenta ohledně odhlasovaného zákona. „Neběžíme žádný závod s Ústavním soudem. My se domníváme, že by ta dikce ústavy v případě varianty 1 měla prezidentu umožnit, aby zvážil, zda vyhoví vůli sněmovny. Tato úprava by měla garantovat to, že i třípětinová většina nebude v budoucnu zneužita v případě, kdy to bude výhodné pro jednoho či pro druhého,“ argumentoval na brífinku po jednání předseda SZ Ondřej Liška.
Vojtěch Filip:
Jsem rád, že došlo k dalšímu posunu v dohodě. Jen podotýkám, že klub KSČM si vyhradil pozměňovací návrh, který bude načten ve druhém čtení. To znamená, že předpokládáme otevření tisku č. 16. Byli bychom rádi, aby byl novelizován čl. 16 ústavy, který by výslovně uváděl možnost rozpuštění sněmovny ústavním zákonem. A pokud jde o preferenci, klub KSČM uznává, že je nakloněn pro variantu č. 1, i když to znamená vypsání nových voleb a ohrožení termínu 9. a 10. října.
Mirek Topolánek:
Musím konstatovat, že oproti včerejšku ta míra shody je velmi vysoká a všichni ustoupili z některých svých kategorických požadavků. Mohu za všechny prohlásit, že zítra otevřeme tisk číslo 16 a půjdeme ústavní procedurou. Všichni se nakonec po ústupcích shodujeme na tom, že půjdeme variantou číslo 1, to znamená čl. 35 o rozpuštění sněmovny třípětinovou převahou poslanců. V takovém případě, když zítra proběhne otevření, vrácení do druhého čtení a druhé čtení, budeme schopni ve čtvrtek večer, případně následující den, hlasovat o celém komplexu návrhů a umožníme tím Senátu o tom bezprostředně jednat.
Cyril Svoboda:
Je důležité, aby občané co nejdříve věděli termín voleb. Musí být všeobecný zájem na tom, abychom ukázali, že jsme schopni dohody, díky které bude moci prezident s vysokou mírou sdělit občanům, kdy budou volby. Nebylo by dobré, abychom tento zákon, který proběhne druhým čtením, doplňovali mnoha pozměňovacími návrhy, protože z toho opět uděláme větší problém, než to je. Z našeho pohledu je nutné, abychom nepodávali žádné další pozměňovací návrhy.
Karel Schwarzenberg:
Konstruktivně jsme spolupracovali, abychom dosáhli společného řešení. Jsem přesvědčen o tom, že projde návrh obecně zvaný jako číslo jedna, byť respektujeme, že jedni se musí podle zásad demokracie poradit se svým poslaneckým klubem. KSČM chce přinést dodatečný přílepek, ale budeme spolupracovat na tom, aby k volbám přišli lidé v nejbližším možném termínu, tj. začátkem listopadu.
Jiří Paroubek:
Všechny podmínky, které kladly zejména menší parlamentní strany, jsme akceptovali, abychom vytvořili situaci, na základě které bude moci být dána podpora dostatečnou většinou. Ústavní soud ale ještě může rozhodnout o zamítnutí ústavní stížnosti pana Melčáka a to by bylo řešení, které bychom přivítali nejvíce, tak aby bylo možné 9. a 10. října konat volby a kromě toho učinit opatření v rozpočtové oblasti. Dnešní jednání beru jako dohodu s určitými nuancemi, které jistě budou odstraněny během zítřka. Nicméně toto řešení jistě bude znamenat rozpočtové provizorium.
Ondřej Liška:
U zelených přetrvává výhrada s načasováním jednání o dalších změnách ústavy, neboť se domníváme, že situace je natolik vážná a nová, že je potřeba vyhnout se jakýmkoliv rizikům spojených s dalšími zásahy do ústavy. Proto si myslíme, že by sněmovna měla otevřít jednání o ústavě na svém plénu až poté, co bude zveřejněn rozsudek a zdůvodnění Ústavního soudu ve věci pana Melčáka. Při plném respektu k autonomii obou institucí je moudřejší a prozíravější ještě pár dnů počkat, protože to neohrozí brzké konání případných voleb.