Praha – Řád maltézských rytířů chce v rámci církevních restitucí získat i pozemky, na kterých stojí většina pražské Březiněvsi. Protože nyní patří hlavnímu městu, které restituovaný majetek vydávat nemůže, podali rytíři žalobu a chtějí docílit toho, aby majetek přešel z Prahy na stát. To by cestu k jeho vydání otevřelo. Vedle toho si nadále nárokují i víc než sto hektarů okolní půdy.
„Předmětem žaloby maltézských rytířů na magistrát hlavního města Prahy jsou pozemky pod sportovišti, pod novým fitness centrem, dětské hřiště, rybník, náves i park,“ informuje pražský zastupitel a starosta městské části Březiněves Jiří Haramul. Řád se domáhá i toho, aby soud státu přiřknul plochu pod budovou městského úřadu s hasičskou zbrojnicí, městské bytovky a koupaliště. Argumentuje tím, že republika bývalé církevní nemovitosti na Prahu v minulosti právoplatně nepřevedla.
„Pozemky, které hlavní město Praha platně nenabylo a které zůstaly ve vlastnictví státu, jsou v obecné rovině způsobilé k navrácení oprávněným osobám, což je jedna forma vypořádání vztahů mezi státem a církvemi,“ prohlásil právní zástupce maltézských rytířů Ondřej Rathouský.
O žalobě má soud rozhodnout během příštího roku. Pokud by čtvrtmiliardový majetek Březiněvsi přešel z Prahy na stát, směli by o něj rytíři v rámci restitucí zažádat stejně, jako momentálně usilují o okolní pole.
Starosta Březiněvsi: Chtějí brát dvakrát
Starosta Březiněvsi ovšem považuje žalobu za účelovou, protože za Březiněves už stát začal církvi vyplácet finanční náhradu, coby druhou základní složku restitucí. „Majetek, který nebyl vydán, chtějí ještě jednou zaplatit,“ konstatuje Haramul – a obdobná kritika zní i od jednoho z tvůrců restitučního zákona, ex-náměstka ministra kultury Františka Mikeše: „Mnoha lidem to může připadat, že by chtěli brát dvakrát. Náhradu za věci, které lze vydat, a poté to, co jim bude zaplaceno, ještě celé vydat.“
Maltézští rytíři ale takovou interpretaci odmítají. „Účelem žaloby v žádném případě není poškození hlavního města. Byla podána z opatrnosti, aby byly vyjasněny vlastnické vztahy ohledně předmětných nemovitostí,“ konstatoval jejich právník Ondřej Rathouský.
Kontroverze přitom vzbuzuje i maltézská restituční žádost o miliardové pozemky v okolí této městské části. Premiér Sobotka už v květnu vyzval šéfa pozemkového úřadu Martina Vrbu, aby nechal rozhodnutí na nezávislém soudu, protože se obává, aby se jejich vydáním neprolomila hranice 25. února 1948. Na majetek starší tohoto data totiž nemají církve nárok, o zabrání sto dvaceti hektarů lukrativních polí Řádu maltézských rytířů ale rozhodlo tehdejší ministerstvo zemědělství o den dříve. Faktické převzetí státem pak proběhlo v roce 1949.
