Podle studie ulehčí silnici smrti nejvíce R43 přes Bystrc

Brno - Rychlostní silnice R43 vedoucí přes městskou část Brno-Bystrc odvede z centra města a přetížené "silnice smrti" Brno-Svitavy o polovinu více aut než alternativní trasa R43 boskovickou brázdou, kterou prosazují ekologové. To je výsledek nejnovějších dopravních analýz Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) do roku 2030. Silnice R43, která by měla ulehčit přetížené I/43 z Brna do Svitav, kde často dochází k tragickým nehodám, patří k nejkontroverznějším dopravním projektům v regionu.

Ministerstvo dopravy, Jihomoravský kraj a obce na sever od Brna prosazují už léta co nejrychlejší výstavbu v trase, jak ji vytyčili inženýři za druhé světové války, to znamená přes sídliště v Brně-Bystrci, z východu kolem Kuřimi, Svitávky a Moravské Třebové. S touto trasou ale nesouhlasí četná občanská sdružení a ekologové, kteří prosazují její vedení boskovickou brázdou kolem Ostrovačic, Veverské Bítýšky a dále do Kuřimi.

Ze studií ŘSD vyplývá, že po R43 vedené přes Bystrc by v roce 2030 jezdilo denně 32 000 vozidel, zatímco v případě boskovické brázdy by to bylo jen 16 000 aut. Velká část řidičů by totiž pro cestu do severní části kraje používala i nadále přetíženou I/43.

V případě nulové varianty, tedy že by se R43 nepostavila v žádné variantě, se na severu Brna do roku 2030 počet aut zdvojnásobí na 75 000 denně. Silnice R43 vedená boskovickou brázdou by místní intenzitu dopravy snížila na 68 000 vozidel denně, bystrcká varianta pak až na 56 000 aut.

Plánovaná silnice R43 by se měla stavět ve třech etapách, žádná z nich ale v současné době nemá platné stanovisko EIA o vlivech stavby na životní prostředí. Všechny tři úseky jsou nyní v řízení na ministerstvu životního prostředí, které požaduje přepracování dokumentů nutných pro posouzení stavby. Jednou z výtek ministerstva je, že na jihu Moravy chybí dopravní koncepce, v niž by byl koridor R43 pevně zakotven. Definitivní vedení R43 v krajině mají určit takzvané zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje, které se nyní zpracovávají.

Očekává se, že odpůrci R43 v trase přes Bystrc se opět ozvou s námitkami. Podle krajské radní Anny Procházkové má odbor dopravy veškeré podklady k tomu, aby doložil, že veškeré jejich připomínky jsou bezdůvodné. Kraj bude podle ní argumentovat například urbanistickými expertizami a nejnovějšími studiemi o intenzitě dopravy.

Podle původních plánů měla být hotová silnice R43 v roce 2005. Nyní se ministerstvo dopravy přiklání k variantě, že se začne stavět nejdříve po roce 2013.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
před 51 mminutami

V Praze někdo vykradl dva bankomaty, poničil je nejspíš výbušninou

V Opatovské ulici v Praze někdo v noci na sobotu poškodil dva bankomaty a ukradl z nich všechny peníze. Policie zjišťuje, jakým přesně způsobem do bankomatů pronikl. Podle informací ČTK jsou bankomaty poškozené zřejmě výbušninou. Kolik v nich bylo peněz, není podle policejní mluvčí Evy Kropáčové zatím jasné. Pachatele policie hledá. Útoky na bankomaty s použitím výbušniny jsou podle mluvčích bank ojedinělé. Incident částečně omezil provoz blízkého obchodního centra.
před 1 hhodinou

Nečekaný trend v programu Erasmus+. Středoškoláky láká Slovensko

Tuzemští středoškoláci stále více využívají program Erasmus+. Nově u nich roste zájem o sousední Slovensko. Tam v loňském roce vyjelo 1860 studentů a učňů, meziročně o 442 víc. Celkově v roce 2025 vyjelo do zahraničí 15 410 studentů středních škol a učilišť, což je o 2748 víc než předloni. Vyplývá to z dat Domu zahraniční spolupráce, který v Česku evropský vzdělávací program Erasmus+ administruje.
před 5 hhodinami

VideoOpozici vadí na sílu prosazované změny jednacího řádu, přijetí se může zkomplikovat

Schvalování změn v jednacím řádu se ve sněmovně ještě může zkomplikovat. Ústavně-právní výbor sice normu poslal do druhého čtení, některým opozičním zákonodárcům ale vadí, že během předkládání úprav nevznikla dohoda napříč dolní komorou. Zástupci koalice namítají, že není na co čekat. Opozice je podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného naopak připravena se tématu věnovat dlouho. „Očekával jsem, že na ústavně-právním výboru před druhým čtením dojde k nějaké shodě, evidentně nedošlo. Koalice to tlačí na sílu a my se tomu budeme bránit,“ avizoval šéf lidovců.
před 6 hhodinami

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
před 6 hhodinami

Turek hrozí Hnutí Duha zásahem do dotací. Aktivisté mají smůlu, vzkazuje

Vládní zmocněnec pro Green Deal a poslanec Filip Turek (za Motoristy) pohrozil na facebooku ekologické organizaci Hnutí Duha zásahem do dotací, o které sdružení žádá ministerstvo životního prostředí. Mluvčí resortu Veronika Krejčí sdělila iRozhlasu, že organizace s žádostí uspěla a peníze jí už byly přiděleny. Podporu má Turek u stranického předsedy a ministra zahraničí Petra Macinky. Ten napsal, že Hnutí Duha považuje bez nějaké větší nadsázky „za teroristickou organizaci“. Kdyby měla být daňovými poplatníky nadále dotována, byl by prý Macinka značně zklamán.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoCesta k důstojnému bydlení je pro lidi bez domova složitá. Může jim ale změnit život

Příchod jara ukončil některé programy pro bezdomovce, které jim pomáhaly zvládnout chladné počasí. Podpůrné organizace ale v práci nepolevují. Lidí na ulici přibývá i mezi staršími a najít důstojné bydlení je pro ně mimořádně náročné. Jednou z takových osob je pan Luboš, který sedm let přespával v lese i na vlakovém nádraží. Nakonec ale podstoupil protialkoholní léčbu a organizace Naděje mu našla dočasné bydlení v azylovém domě. To mu změnilo život. Teď čeká na místo v domově pro seniory. U dalších lidí z azylových domů je ale cílem, aby si našli byt. To se povedlo například klientce Armády spásy Haně, která po deseti letech v azylových domech žije už půl roku v sociálním bytě. Fakt, že důvěra lidi mění, potvrdil i roční experiment odborníků, kteří dali čtyřiceti osobám bez domova sto tisíc korun. Většina z nich částku využila právě k tomu, aby si našla bydlení či práci.
před 18 hhodinami

S Velikonocemi policie tradičně posiluje hlídky, nechybí ani v ulicích

V tuzemsku aktuálně platí zvýšená bezpečnostní opatření. Policie ve větší míře hlídá takzvané měkké cíle – tedy sportovní, kulturní a společenské akce, letiště nebo náboženské objekty. Sbor denně nasazuje po celé republice přes tisíc lidí – včetně hlídek s balistickou ochranou a dlouhými zbraněmi. A důslednější kontroly probíhají i na silnicích kvůli Velikonocím.
před 18 hhodinami
Načítání...