Brno – Ačkoli se kvůli úsporám a rozpočtovým škrtům vypisuje stále menší množství veřejných zakázek, stoupá počet těch, které musí přezkoumat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Ze zjištění reportérského týmu Událostí vyplývá, že v loňském roce stoupnul počet správních řízení, které ÚOHS zahájil z podnětu uchazečů - o 24,7 procenta. Počet šetření, které inicioval sám antimonopolní úřad, vzrostl o 24,6 procenta.
„Nárůst případů je velký. Uvedl bych jen jedno číslo: oproti roku 2008 to narostlo o 181 procent,“ podotknul k současnému stavu ředitel Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj.
Za nárůstem prošetřovaných tendrů stojí hned několik aspektů. V čase všeobecných úspor jde zejména o vzrůstající konkurenční boj, kdy neúspěšní kandidáti upozorní na chybu soupeře, přičemž je motivuje vidina toho, že by právě jim mohla odebraná zakázka připadnout.
Jedním ze subjektů, které antimonopolní úřad v poslední době kvůli veřejným zakázkám prošetřoval, byla i pražská městská policie. Té zrušil tendr na nové automobily ve výši přesahující 75 milionů korun. Důvodem byla nepřehlednost celého tendru a rozcházející se požadavky na motory aut. Podle mluvčí magistrátu Terezy Krásenské se Praha proti rozhodnutí ÚOHS dosud neodvolala a o nové zakázce zatím nebylo rozhodnuto.
Svou roli hraje i to, že v době, kdy se veřejných zakázek vypisuje méně, je snazší jejich průběh kontrolovat, což potvrzuje i Daniel Weinhold z Platformy pro transparentní veřejné zakázky. „O veřejných zakázkách a jejich problémech se více mluví. Je taky rozsáhlejší rozhodovací praxe, nová judikatura soudů,“ upozorňuje na další aspekt spojený se zvyšujícím se množstvím šetřených případů.
S vidinou přísnějších podmínek se strhla tendrová smršť
Od 1. dubna 2012 se totiž musí tendry vypisovat podle nových pravidel, jejichž záměrem bylo celé řízení zprůhlednit a zpřísnit. Řada zadavatelů se tomu ovšem chtěla vyhnout, a proto v březnu počet vypsaných tendrů razantně vzrostl. „V březnu v roce 2011 bylo zadáno zhruba 300 zakázek, v březnu roku 2012 to byly zhruba dva tisíce,“ informovala mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Jana Jabůrková.
Nová pravidla ovšem mohou vypisování tendrů nezáměrně komplikovat. Veřejné instituce mají nově povinnost zrušit zakázku, do které se přihlásil jen jeden uchazeč. V menších obcích přitom nemusí být možné najít alternativu, neboť kolikrát má o zadávanou práci zájem pouze jediný subjekt.
„Ta novela je složitá a každý složitější zákon znamená ne méně, ale více způsobů jako ho obejít,“ kritizuje novou legislativu předseda Svazu měst a obcí a kladenský primátor Dan Jiránek. „Prováděcí vyhlášky jsou navíc velmi přísné a nám se zužuje prostor, jak provést jejich kontrolu.“
Vláda ovšem do budoucna hodlá boj proti neprůhledným veřejným zakázkám ještě zpřísnit; měl by se tak navýšit minimální počet subjektů přihlášených do tendru (dnes jsou minimum dva subjekty), podporovaný prostředek bude také elektronické tržiště.
