Praha – Návrh rozpočtu ministerstva obrany pro rok 2013 ve výši 41,9 miliardy korun sice překračuje původní předpoklady, problémy armády vzešlé ze špatné ekonomické situace ale neřeší. Myslí si to náčelník generálního štábu Petr Pavel. Vojsko podle něj sice čeká restrukturalizace, jeho rozpočet přesto nedovolí plnohodnotné plnění armádních úkolů.
Pavel: Rozpočet armádě nedovolí plnohodnotné fungování
Z návrhu rozpočtu ministerstva obrany na příští rok plyne, že se oproti letošku zhruba o 1,5 miliardy sníží. Původní výhled počítal se zhruba 39 miliardami korun určenými na obranu. „Současná rovnice, skládající se z úkolů, lidských a finančních zdrojů, je v naprosté nerovnováze. Tento stav prostě není do budoucna udržitelný,“ uvedl v armádním časopise A reportu Pavel. „I když budeme armádu restrukturalizovat, budou tu stále v běžných výdajích obrovské díry, které nám neumožní plnohodnotně fungovat,“ dodal s tím, že velení má možnost buď omezit úkoly, které armáda plní, nebo snížit počty vojáků.
Armáda bude podle svého velitele nucena šetřit ve výdajích na výstroj, munici, náhradní díly a pohonné hmoty, což se odrazí na množství a kvalitě výcviku vojáků. „V první řadě se budeme snažit zabezpečit výcvik jednotek, které budou předurčeny pro misi v Afghánistánu. Z toho vyplývá, že musíme omezit výcvik ostatních,“ vysvětlil Pavel. Armáda přitom podle něj musí cvičit i vojáky v základních funkcích, aby si udržela své schopnosti i do budoucna.
Ministerstvo obrany dlouhodobě upozorňuje, že vojsko se vlivem škrtů dostalo na hranici stavu, kdy ještě může efektivně plnit svoji úlohu. NATO navíc po svých členských zemích požaduje minimální příspěvek na obranu ve výši dvou procent HDP, což Česká republika nesplňuje. Loni například její obranné výdaje činily 1,15 procenta hrubého domácího produktu.
Jednou z variant vypořádání se s omezeným rozpočtovým rámcem je zmenšování jednotek. Týkalo by se dělostřelců, chemiků nebo protiletadlového vojska, kde by armáda uskupení o velikosti brigády nahradila plukem. „Tím bychom uspořili určitý počet štábních a podpůrných funkcí. Ale samozřejmě za cenu mírného snížení schopností,“ dodal Pavel.
Velení nyní analyzuje situaci ve vojsku, výsledky rozboru předloží vládě. Podle Pavla je krácení výdajů na obranu možné pro krátkodobé překlenutí problémů plynoucích z ekonomické recese, není ale možné peníze omezovat dlouhodobě. Pokud vláda v září schválí návrhy armádního velení, začne reorganizace vojska zřejmě v polovině příštího roku. Útvary by změnami měly projít asi až od 1. ledna 2014, kdy začne platit novela zákona o vojácích z povolání a nový platový zákon.