Páťáci a deváťáci testovali plošné testování

Praha – Téměř 3 800 žáků 5. a 9. tříd dnes vyzkoušelo plošné testování, většina z nich testy, které dělali na školních počítačích, zvládla. Největší problémy měli žáci pátých ročníků v testu z angličtiny, kde zhruba třetina dětí udělala test na méně než 39 procent. Projekt odstartovala Česká školní inspekce, testy mají podle ministra školství Josefa Dobeše (VV) zvýšit úroveň vzdělávání. Ze 104 škol, které se pokusného testování zúčastnily, měla technické problémy jedna. S těmito výsledky přišla dvě hodiny po skončení testů Česká školní inspekce. Tříletý projekt, který má mnoho kritiků, přijde na 300 milionů.

Žáci pátých ročníků skládali testy z matematiky a angličtiny, deváťáci pak z češtiny. Děti vyplňovaly testy na počítači, odpovědi se pak posílaly k automatickému vyhodnocení a výsledky se žáci dozvěděli okamžitě. Například ze 779 žáků pátých tříd, kteří skládali test z matematiky, jich třetina uspěla na 80 až 100 procent, 27 procent dětí pak složilo test na 60 až 79 procent a 30 procent žáků pátých tříd napsalo test na 40 až 59 procent. Nejvíce dětí chybovalo v otázce na převádění a sčítání jednotek délky.

Podrobné výsledky měli inspektoři bezprostředně po skončení testů i v dalších předmětech. Například v angličtině pro 5. třídy dělaly děti nejvíce chyb v úlohách na porozumění textu, celkově jim ale dělala potíže zejména gramatika. Žáci devátých ročníků zase měli v testu z češtiny nejvíce chyb v úloze na určování větných členů. Z 925 žáků také jen 217 poznalo, že v ukázce z knihy Markéty Baňkové Straka v říši entropie se jedná o funkční styl umělecký.

Děti u počítače
Zdroj: ČT24

Inspektoři nicméně už před testováním upozorňovali na to, že výsledky nejsou vypovídající. Žáci totiž mají za sebou jen polovinu ročníku. Testování mělo prověřit technickou stránku, kde ze 104 škol hlásila závadu jen ZŠ Dany a Emila Zátopkových v Třinci. Podle slov inspektorky Martiny Ježkové tu došlo k přerušení připojení na internet, takže neproběhlo odeslání výsledků na servery. Testy tu ale regulérně proběhly v off-line režimu. Pokusné ověřování bude pokračovat ve středu testem z češtiny pro 5. třídy a matematikou a angličtinou pro 9. třídy.

„Školy nemají žádnou relevantní zpětnou vazbu, jak si škola stojí. Je to jeden z nástrojů, který může posunout kvalitu našeho vzdělávacího systému,“ řekl dnes novinářům náměstek ministra školství Ladislav Němec. Použité testy inspekce zveřejní, v budoucnu by měla vzniknout volně dostupná databáze úloh pro rodiče a žáky.

Projekt neslaví u veřejnosti bezbřehý úspěch

Projekt má celou řadu kritiků. Například spolek EDUin varoval, že testování povede jen k biflování požadovaných znalostí a na takzvané měkké dovednosti nebude brán zřetel. Problém by také mohl být v technickém vybavení škol, protože většina má staré počítače. Výzvu k bojkotování testů zatím podepsaly téměř 2 000 lidí.

Některé rodiče a učitele vyděsila ministrova myšlenka, že neúspěch v testech znemožní další studium na gymnáziích. Vedle podpisu pod peticemi také demonstrují, třeba v pondělí se sešli protestující i před ministerstvem. „V 5. třídě pochopitelně ještě dítě není dostatečně zralé, aby se jednou provždy rozhodlo o jeho dalším vzdělání,“ prohlásil pro ČT demonstrant Vítězslav Praks.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Náročné operace jen ve specializovaných centrech, plánuje ministerstvo

Tři čtvrtiny ze zhruba sedmnácti tisíc nejnáročnějších operací ročně, většinou odstraňování nádorů, provádějí už nyní specializovaná centra. Do roku 2030 tam chce ministerstvo zdravotnictví (MZd) přesunout všechny, tedy zhruba čtyři tisíce zbývajících. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zdůraznil, že pro úspěšnost operací je zásadní zkušenost s nimi. Menší nemocnice před přehnanou centralizací varují, bude mít podle nich dopad na dostupnost péče nebo zájem lékařů v nich pracovat.
12:23Aktualizovánopřed 14 mminutami

VideoSečteno: Hlavní město Praha

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 25. srpna se věnoval hlavnímu městu Praze.
před 1 hhodinou

VideoČasto se stanou věci, kterým by málokdo věřil, říkají Reportéři ČT Vrána a Vlach

Někdy se stanou věci, kterým by málokdo věřil, že se vůbec můžou stát. Řeč je o regionálních kauzách, které jsou leckdy tak překvapivé, že svou zajímavostí předčí i události na celostátní úrovni. Jaké kauzy se nejčastěji v regionech řeší? Jak snášejí zvídavé otázky místní podnikatelé a politici? Také o tom je podcast, ve kterém Janě Neumannové odpovídají reportéři Karel Vrána a Tomáš Vlach. Druhý jmenovaný přidává i své postřehy z častých návštěv Ukrajiny. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 1 hhodinou

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. O programu současné schůze se ještě nehlasovalo.
03:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

VideoNa desítkách železničních přejezdů přibydou kamery

Zhruba na čtyřiceti železničních přejezdech po celé zemi budou instalovány kamery. Budou zaznamenávat registrační značky aut i chování řidičů. Třeba jestli respektují světelnou signalizaci a dopravní značky. Policisté díky tomu budou moct snáz postihovat bezohledné a nebezpečné chování. Jen od začátku letošního roku už za přestupky na přejezdech rozdali více než 700 pokut. Jako prevence před nehodami má sloužit i lepší zabezpečení. „Na silnicích prvních tříd už žádný přejezd bez závor neexistuje, takže nyní se soustředíme na zabezpečení komunikací nižších kategorií,“ sdělila mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.
před 11 hhodinami

VideoNevzdáváme to, říká šéf Asociace krajů Holiš k penězům na opravy silnic

Peníze na opravy krajských silnic vláda nedá. Předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) uvedl, že bude dál se zástupci kabinetu jednat, a to hlavně o dohodě nad rozpočtovým určením daní. „To je největší priorita v jednání s vládou. Můj mandát předsedy končí v listopadu. Slíbil jsem, že do té doby budu mít dohodu nejen mezi hejtmany, ale i s vládou,“ prohlásil Holiš v Interview ČT24. Myslí si, že podpora silnic druhých a třetích tříd se vyřeší právě díky rozpočtovému určení daní. Zároveň nedokázal říct, kolik silnic zůstane rozbitých, pokud kraje peníze nedostanou. „Nevěřím, že hrozí degradace, ale ten poměr – vůči spraveným a neopraveným silnicím – nebudeme dohánět,“ uvedl Holiš. Poté však připustil, že hrozí degradace postupná, ale nejde podle něj o fatální výpadek financí v rámci hospodaření na silnicích.
před 19 hhodinami

Příprava I/35 Českým rájem je opět na začátku, řekl šéf ŘSD Mátl

Příprava silnice I/35 Českým rájem je opět na začátku, Ředitelství silnic a dálnic musí znovu nechat posoudit dopady stavby na životní prostředí v cenném území, to potrvá nejméně 2,5 roku, informoval generální ředitel ŘSD Radek Mátl před jednáním se zástupci Libereckého kraje a dotčených obcí na plánované trase. Původně měla stavba začít v roce 2029, teď dokumenty ŘSD počítají se zahájením v roce 2033. I to je ale podle Mátla příliš optimistické.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.