Praha - "Pan ministr má sociální cítění. Slíbil mi, že tyto věci zrealizuje, jde jen o to, kdy. Měla jsem pocit, že to jde pomalu, tak jsem se snažila hodit tu věc na stůl," vysvětluje poslankyně Alena Páralová, jak to byl s jejím údajným rebelantstvím proti stranickému kolegovi Petru Nečasovi. Podle Páralové, bývalé stínové ministryně práce a sociálních věcí, současný šéf resortu realizuje jiný program, než jaký by volila ona, a jen využila otevřených vrátek, aby zalepila "díru v sociálním systému". Ty jí podle jejích slov pootevřeli právě ti, kteří ji kritizují, že předložila a společně s opozicí hlasovala pro návrh o rodičovském příspěvku pro těžce nemocné děti.
Zatímco postižené děti podle ní od státu příspěvek na péči dostávat mohou, rodiče těžce nemocných dětí takovou možnost nemají. Rodiny se tak mnohdy dostávají do složité životní situace a do dluhů, přestože sociální služby by měly fungovat tak, aby se rodina - která se stará o svého těžce nemocného člena - nezhroutila.
K hlasování odlišnému od stanoviska většiny poslanců ODS i ministra práce a sociálních věcí ji prý vedla snaha prosadit dobrý záměr, nikoli škodit. Petr Nečas ale kroutí hlavou. „Bez jakéhokoli varování či zdůvodnění hlasovali jinak,“ říká na adresu pěti svých stranických kolegů, kteří zvedli ruku s opozicí a návrh Páralové podpořili. Podle něho připravili „lehký podraz za pět miliard korun ročně“.
Tři body o návrhu
- Rodiče dítěte dlouhodobě zdravotně postiženého, kteří nepobírají příspěvek na péči, by měli nárok na rodičovskou dovolenou do 15 let věku dítěte v základní výměře
- Novelu schválila sněmovna; musí ji ještě podpořit Senát a podepsat prezident
- Pro novelu hlasovalo s opozicí i pět poslanců ODS z vnitrostranické opozice: Vlastimil Tlustý, Alena Páralová, Jan Schwippel, Juraj Raninec a Jan Klas
Páralová: Nemohla jsem hlasovat proti usnesení, které nebylo
Páralová se brání, že se s ministrem snažila dohodnout, ale že jejich komunikace vázla. Slíbil jí prý, že její návrh předloží ve vládním balíčku ještě letos, ale nic takového nechystal. Odmítá také, že by se podporou návrhu obracela proti usnesení klubu, protože ten o něm vůbec nejednal.
Poslanci podle ní tentokrát nedostali žádné schéma, zda mají hlasovat „ano“ nebo „ne“, a nebylo tedy ani proti čemu uplatnit případnou výhradu, která by se v klubu projednávala, jak to tak podle jeho regulí většinou bývá. „Je to vina zpravodaje, ale zodpovídá za to předseda klubu,“ tvrdí Páralová.
"V našem štědrém sociálním systému je díra …
… a tou dírou propadají děti, které mají rakovinu, leukémii nebo jiné těžké nemoci. Dlouhodobě zdravotně postižené děti mohou podle zákona dostat příspěvek na péči. Ten zákon ale je nastaven tak, že se hodnotí, zda dítě umí samo sedět, stát, jíst - a to všechno děti s leukémií nebo rakovinou umí. A tak nám z toho systému vypadávají."
/A. Páralová/
Jsem loajální poslanec, ale ne cvičená opice, říká Páralová
Hlasování Páralové s opozicí:
- Antidiskriminační zákon
- Vznik komise vyrovnání s církvemi
- Výjimky u nemocenské
- Lisabonská smlouva
Netají se přitom, že současné vedení Petra Tluchoře se jí příliš nelíbí - není dostatek času na projednání zásadních věcí, což by se za předchozího šéfování Vlastimila Tlustého podle ní stát nemohlo. Jako jedna z rebelů - což je nálepka, kterou Tlustý za své opoziční postoje k vedení strany získal - se ale přesto necítí.
„Že mám velké problémy s mnoha věcmi, které vláda předkládá, to mám, že jsou mé názory bližší názorům Vlastimila Tlustého, to je taky pravda … ale chci být loajální poslanec,“ odmítá Páralová, že by se stavěla proti většině schválně. Domnívá se jen, že poslanci nejsou „cvičené opice“, a pokud hlasují proti proudu pro dobrou věc, je to v pořádku.
