Vatikán - Papež František v sobotu schválil dekret o „heroických ctnostech“ české sestry řádu boromejek Vojtěchy Hasmandové. Papež tak potvrdil proces směřující k jejímu blahořečení a případnému prohlášení za svatou. Beatifikována může však být až poté, co jí bude uznán zázrak.
Diecézní část procesu blahořečení Vojtěchy Hasmandové zahájil brněnský biskup Vojtěch Cikrle 26. listopadu 1996. V roce 2004 pak proces předal do Říma. S Hasmandovou se Cikrle osobně setkával při svém kaplanském působení ve Znojmě.
„Matka Vojtěcha kolem sebe šířila pokoj a radostnou důvěru i tehdy, když se jednalo o těžké věci. Přijímala vše s vnitřním klidem a provázela nás kněze - ale nejen nás - modlitbou. Vytvářela všem láskyplné zázemí, domov,“ uvedl Cikrle.
„Je to povzbuzení pro celý český národ, že někdo prošel nezlomený i totalitou a dokázal odpustit, žít dál a rozdávat,“ prohlásila boromejka Remigie Češíková, která spolupracuje s kongregací na procesu vedoucím k blahořečení Vojtěchy Hasmandové.
Současně upozornila na to, že zřejmě ještě roky bude trvat prověření údajných zázraků, které měla Hasmandová vykonat. „Teď nás čeká otevřít proces nad zázrakem, což je podmínka pro blahořečení,“ prohlásila Češíková. Zázraky, konkrétně nevysvětlitelná uzdravení, je třeba obhájit před církevním soudem v Brně a následně ve Vatikánu.
Věrná až k smrti
Vojtěcha Hasmandová, kterou v letech 1952 až 1960 věznil tehdejší komunistický režim, byla od roku 1970 generální představenou Kongregace milosrdných sester svatého Karla Boromejského. Nikdy nezahořkla, navzdory osmi rokům těžkého žaláře, který si „vysloužila“ tím, že po razii do mužských klášterů v roce 1950 ukryla mladého františkána. Místo nenávisti a pomsty si rodačka z Huštěňovic u Velehradu vybrala odpuštění, i když za své věznění zaplatila zdravím: zemřela před 25 lety na rakovinu plic.
- Když se sestra Marie Vojtěcha (Antonie) Hasmandová vypravila do Prachatic, aby pomohla knězi, kterého policie minula při likvidaci mužských klášterů, vtiskla jí tehdejší představená do ruky obrázek, kde jí napsala heslo: „Věrná až k smrti“. To se stalo pro sestru Vojtěchu životním programem. V roce 1952 skončila Vojtěcha i hledaný kněz v rukou policie. Za čin velezrady byla jako „vatikánská špionka“ odsouzena k osmi letům vězení. Pobyt ve vězení se podepsal na jejím zdravotním stavu tuberkulózním nálezem na plicích. Z pardubické věznice byla s ostatními sestrami propuštěna na základě všeobecné amnestie v květnu 1960.
Papež podle vatikánského rozhlasu schválil také dekrety týkající se zázraků na přímluvu dvou blahoslavených sester z Izraele a jedné z Francie. Pět dekretů prohlašujících heroické ctnosti se týká také dvou italských a dvou španělských „Božích služebnic“.
Milosrdné sestry svatého Karla Boromejského jsou ženskou římskokatolickou kongregací papežského práva, soustřeďující se na péči o nemocné, chudé a lidi na okraji společnosti. Sestry boromejky se například staraly o bývalého československého a českého prezidenta Václava Havla v posledních měsících života.
