Praha – Zažít profesní úspěch dokáže člověk i ve zralém věku. Přesto se dnešní padesátníci čím dál častěji potkávají na úřadech práce. Stáli u zrodu české novodobé demokracie a kapitalismu, sbírali zkušenosti v nových soukromých firmách a začali jezdit za hranice. Bohužel to nestačí. „Setkáváme se s tím, že zaměstnavatel řekne, že nechce přijmout padesátiletou paní, protože za 2 roky půjde do důchodu. Ta praxe je ale jiná, ta paní půjde do důchodu až za 13 let,“ popsala běžné klišé socioložka Nikola Šimandlová. Momentálně skupina padesát plus čítá rekordních 60 tisíc nezaměstnaných.
„V padesáti letech člověk nepočítá, že s ním zaměstnavatel ukončí pracovní poměr, zvlášť když přijdete ráno, odpracujete a ve tři vám řeknou, že nemusíte chodit. To je dost velký šok,“ popsal svůj zážitek pětapadesátiletý Dalimil Marek z Blanska. O práci nezavadil dlouhé měsíce, ale nerezignoval. Doma piloval němčinu a po půl roce začal úplně znova. Ze strojaře se stal úspěšným obchodním zástupcem. „Rozhodl jsem se, že si zvýším kvalifikaci, že si udělám státní zkoušky, že si buď najdu práci, nebo začnu podnikat,“ uvedl Marek.
Podobně přemýšlela i zdravotní sestra Dagmar Höferová z Bruntálu. Najít si novou práci v oboru bylo v jejím regionu bez šance, proto zariskovala. „Bylo mi 54 let, když mi řekli, že budou muset snížit stavy, a tak jsem stála před problémem, co budu dělat. Rozhodla jsem se, že začnu podnikat,“ popsala. Zkušenosti ze zdravotnictví zúročila, navíc našla díru na trhu. Začala se živit jako pedikérka. „Já se specializuju hlavně na diabetiky, potom na lidi, kteří jsou nemocní, u těchto lidí se dělá pedikúra zvlášť, je těžší,“ řekla Höferová.
Sociolog: Zaměstnavatel má pocit, že padesátník hned odejde do důchodu
- „Setkáváme se s tím, že zaměstnavatel řekne, že nechce přijmout padesátiletou paní, protože za 2 roky půjde do důchodu. Ona ta praxe je ale jiná, ta paní půjde do důchodu až za 13 let,“ popsala běžné klišé socioložka Nikola Šimandlová.
- „Jsou to lidé, kteří mají bohaté životní zkušenosti, ale my k nim máme nedůvěru, že jsou to lidé pomalejší, že se hůř učí, ale je to stereotyp,“ popsal antropolog Martin Soukup.
Padesátníci často neprojdou sítem ani k osobnímu pohovoru. Datum narození je diskriminuje. „Jsou to skryté projevy diskriminace, což se pořád objevuje už v samém přijímacím řízení. Úplně běžnou záležitostí je, když pošlete 2 identické životopisy jenom s rozdílem data narození. Lidem nad 50 přijde, že jsou zařazeni do databáze, ti mladší se aspoň dostanou k pohovoru,“ popsala předsedkyně sdružení Plus 50 Monika Červíčková.
Padesátníci budou tvořit nejpočetnější skupinu společnosti
Podle demografů budou u nás padesátníci do roku 2050 nejpočetnější skupinou. A pokud se nepodaří zvýšit jejich zaměstnanost, má Česko zaděláno na problém. Pracovní úřad chce proto už teď motivovat samotné firmy. Za nástup každého uchazeče nad 55 nabízí měsíčně příspěvek až 24 tisíc korun. Najít práci je pro padesátníka o to důležitější, aby nerezignoval zcela.
„My máme i zkušenosti, že si potom odmítají hledat zaměstnání, protože se bojí dalšího oznámení, že jsou příliš staří,“ uvedla Linda Sokačová, ředitelka Alternatvy 50+. Jenže stáří je v tomto případě relativní. Dnešní padesátnice už není šedovlasá paní v šátku, jako byla babička Boženy Němcové, která na Staré bělidlo přijela v 55 letech. Zatímco babička přijela k rodině dožít, dnes stejně starý Dalimil Marek jezdí na kole po horách a nově propadl plavání v ledové vodě.
Mnozí padesátníci zakládají nové rodiny, ale práci jim svěřit nechceme
Dnešní padesátníci na důchod nepomýšlejí. Čas je netlačí. Mnozí začínají druhý život, zakládají nové rodiny, muži mají další děti. Ostatně druhou mízu zažili po padesátce i naši dva někdejší premiéři - Jiří Paroubek a Mirek Topolánek. Oba v roce 2007 vyměnili životní partnerky a dnes vychovávají malé děti.
Monika Červíčková, předsedkyně sdružení Plus 50:
„Dochází k paradoxním situacím, kdy naše společnost je ochotná akceptovat a pozitivně hodnotit, že zejména muži nad 50 let věku zakládají nové rodiny, ale ti samí mohou být naprosto neperspektivní na trhu práce.“
Věk je jenom číslo
Na vlastní kůži to zažil i světově uznávaný fotoreportér Jan Šibík. Viděl utrpení, válku a několikrát se ocitl v ohrožení života. Jednu z nejtěžších chvil zažil ale loni, když jako čerstvý padesátník dostal po dvaceti letech výpověď. Prý jeho témata už čtenáře nezajímají, jsou příliš vážná. O svém mimořádně těžkém období promluvil v pátek v pořadu 13. komnata. Teď je Jan Šibík na volné noze. Vede fotografické workshopy a dál fotí po světě. Sám je tak důkazem, že padesátník rozhodně nepatří do starého železa, protože věk je jenom číslo.
