Pacienti vs. pojišťovny: Úspěšnou léčbu rakoviny hradí Bulovka

Praha – Zhruba před rokem a půl natáčeli Reportéři ČT o nové metodě léčby rakoviny, která mnohdy dokáže zachránit i beznadějné pacienty. Už v té době ministerstvo zdravotnictví zvažovalo, že tuto metodu budou hradit zdravotní pojišťovny. Jenomže i teď ji musí nemocnice platit ze svého, i proto metodu tzv. laváže dělá v celém Česku jen pražská Nemocnice Na Bulovce. A přetlak pacientů je tak velký, že se někteří operace ani nedožijí. Podrobnosti zjišťoval David Vondráček.

Metoda tzv. laváže nebo také HIPECu spočívá v několikahodinovém výplachu břišní dutiny horkými cytostatiky (látky, které ničí nádorové buňky). Pomáhá proti vzácným formám rakoviny pobřišnice. Žádná jiná léčba nepůsobí tak dobře a nemá tak dlouhou dobu přežívání, zdůrazňuje chirurg František Antoš, který tuto metodu zaváděl jako první v postkomunistických zemích. Od té doby provedl už zhruba 300 těchto zákroků.

Jenže Nemocnice Na Bulovce musí tyto operace hradit z jiných úkonů i tzv. ziskových operací. Jednak tyto zákroky pojišťovny neproplácí, nemocnice však tratí ještě jednou: podle Františka Antoše totiž jeden HIPEC zablokuje operační sál na dvanáct hodin – během té doby by se dalo stihnout třeba šest nebo sedm operací žlučníku či kýly. „Musím poslouchat to, že vlastně utrácím peníze, které nelze refundovat z pojišťovny, takže to dobře není. A to chápu, to je pochopitelné: ekonomika je ekonomika a mělo by to být hrazeno,“ stěžuje si František Antoš.

Když v červnu 2013 o metodě laváže natáčeli Reportéři ČT, tak ministerstvo zdravotnictví opatrně slibovalo, že by ji pojišťovny proplácely od roku 2014. „Byl by hrazen systémem prostřednictvím příslušného seznamu výkonů,“ uvedl tehdejší náměstek Petr Nosek. I po roce a půl se ale nic nezměnilo: „Přišly volby, Noska spláchla voda jako všechny ostatní, na ministerstvo přišla jiná parta. Nejdřív půl roku nebylo nic, pak se rozhodli, že zvolí jiný systém,“ konstatuje zástupce České chirurgické společnosti pro tvorbu sazebníků Jan Votoček.

Bulovka nestíhá, někteří se operace nedožijí

Teď se ale znovu zdá, že by mohly být složité zákroky hrazeny pojišťovnami. Nemocnice Na Bulovce navrhuje pro laváž zvýšit koeficient obtížnosti: „Tento vyšší koeficient by vlastně vyrovnal všechny problémy, které s tím souvisí, a dal by tomu výkonu i patřičnou váhu. Asi by ho trošku zatraktivnil třeba i pro další pracoviště,“ vysvětluje ředitelka Bulovky Andrea Vrbovská.

12 minut
Pojišťovny metodu laváže stále nehradí
Zdroj: ČT24

A právě další nemocnice, kde by léčili podobné formy rakoviny, je pro ohrožené pacienty klíčová. Pro ně je totiž doba čekání na operaci otázkou přežití, ale Nemocnice Na Bulovce kapacitně nestíhá. „Sama vím, jak jsem bojovala o to místo v řadě, a bohužel jsem i někoho předběhla. Bylo mi řečeno, že kvůli mně někdo umřel, že já jsem šla dřív, protože jsem mladší,“ popisuje krušné zážitky pacientka Marcela Hodná, která se úspěšné léčí u Františka Antoše.

S tím, že je nutné ještě jedno pracoviště, souhlasí i náměstek ministra zdravotnictví Tom Philipp (KDU-ČSL): „Já se zasadím všemi silami, aby i další komplexní onkologické centrum – např. v Brně nebo jinde na Moravě – tento výkon dělalo.“ Podle něj by také v horizontu jednoho až dvou let měly být laváže hrazené pojišťovnami. Jde přitom řádově o desetimilionovou částku ročně, což je v miliardovém rozpočtu zanedbatelná částka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 9 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...