Praha – Česko-dánský tým vědců dnes dopoledne v Týnském chrámu na Staroměstském náměstí otevřel hrobku s ostatky významného astronoma Tycha Braha, který žil v Praze za časů císaře Rudolfa II. Průzkum, který iniciovali dánští archeologové, má pomoci objasnit skutečnou příčinu astronomovy smrti. Po odstranění náhrobní desky se objevila cihlová klenba, kterou vědci pečlivě očistili, poté do ní drobným otvorem vsunuli minikameru, s níž prozkoumali obsah hrobky. Její záběry podle očekávání ukázaly dvě rakve, Braha a jeho manželky. Kolem 16. hodiny odpolední se jim podařilo vyzvednout cínovou rakev s astronomovými ostatky, zpět na původní místo je badatelé vrátí v pátek.
Vyjmuté ostatky budou převezeny do antropologického depozitáře Národního muzea, kde se uskuteční první výzkum. Badatelé doufají, že najdou třeba zbytky renesančního ošacení, jehož část už je v Dánsku, a podaří se jim ho rekonstruovat. „Výzkum by nám měl napovědět nejen to, jak Tycho Brahe zemřel, ale také, jak žil,“ uvedl Jens Vellev z dánské univerzity v Aarhusu. Zatím se přesně neví, v jakém stavu ostatky budou. Naposledy k nim měli vědci přístup v roce 1901, kdy se hrobka poprvé otevírala.
Šéf archeologické části projektu Zdeněk Dragoun:
„Rakev je ve fantastickém stavu… Jsme dostatečně vysoko nad úrovní Vltavy, takže my třeba víme, že ani povodeň v roce 2002 sem nedosáhla.“
„Vidíme zachovalou malou cínovou schránku s ostatky astronoma a částečně rozpadlou dřevěnou rakev s ostatky jeho manželky,“ popsal novinářům archeolog Jaroslav Podliska záběry minikamery, s jejíž pomocí vědci nejdříve zmapovali prostor hrobky. Sonda tam ukázala také úlomky kostí a čelist, které podle Jense Velleva téměř jistě nepatří Brahově ženě.
V hrobce se také našla část dřevěného koštěte, které tam pravděpodobně zůstalo při úklidu po posledním otevření hrobky v roce 1901. Při zdvižení náhrobní desky musel vědecký tým nalézt postupy, jak se dostat do hrobky o rozměrech 9,3 krát 1,78 krát 1,58 metru, aniž ji poškodí. Z archeologického hlediska má být významný i způsob uchování ostatků v cínové schránce a podoba hrobky.
Dánský vědec Jens Vellev:
„Budeme analyzovat jeho vousy a kosti a potom budeme moci rozhodnout, zda užil příliš mnoho rtuti. I když ale potvrdíme, že ho rtuť zabila, pořád bude nemožné určit, jestli byl Tycho Brahe zavražděn. Osobně si myslím, že si rtuť vzal proti bolesti. Nejspíš si vzal moc a kvůli tomu zemřel.“
V učebnicích se píše, že Brahe zemřel v souvislosti s ledvinovými kameny. Podle některých indicií ale mohl být Brahe otráven, a to dokonce na pokyn dánského krále Kristiána IV. „Asi před deseti lety byly dělány analýzy jeho vousů jak v Dánsku, tak ve Švédsku a zjistilo se poměrně vysoké množství rtuti. A už tehdy se říkalo, že by se měly udělat podrobnější analýzy,“ uvedl Vellev.
Rozsáhlého průzkumu se zúčastní kromě archeologů i řada dalších odborníků, třeba atomový fyzik nebo antropologové. Odebrané vzorky se budou zkoumat pravděpodobně do čtvrtka, v pátek se pak cínová rakev se slavným Dánem vrátí na své místo do Týnského chrámu na Staroměstské náměstí. V kostele se při té příležitosti bude sloužit mše.
Legendami opředený Tycho Brahe
Dánský astronom, astrolog a alchymista Tycho Brahe je jednou z postav rudolfinské Prahy, kam přišel na císařovo pozvání v roce 1599. Tycho Brahe proslul nejen přesností svých astronomických měření, ale také svým falešným nosem ze slitiny zlata a stříbra, kterým maskoval dávné zranění ze šermířského souboje. Opředená legendami dodnes zůstává astronomova smrt v roce 1601. Podle jedné ze zkazek ho do hrobu přivedla etiketa, která mu údajně zabránila odejít si v císařově přítomnosti ulevit a Brahemu praskl močový měchýř. Jinou variantou stejné pověsti je pak pozorování zatmění slunce, od kterého se astronom nechtěl nechat sebenaléhavějším puzením vyrušit. Další povídačky zas přičítají astrologův konec bujaré pitce u Petra Voka z Rožmberka. Vědci si ale lámou hlavu nad serioznějšími hypotézami. Podle jedné se Brahe mohl sám otrávit při svých alchymistických pokusech, jiná hovoří o tom, že Tycha Braha nechal otrávit mstivý dánský vladař za dávné pletky s královskou matkou.
