Praha - Počet lidí, které policie vykázala z domova kvůli domácímu násilí, stále roste. Od roku 2007, kdy opatření začalo platit, se dotklo šesti tisíc agresorů. Oběťmi domácího násilí jsou většinou ženy - a to připomíná i mezinárodní den boje proti násilí na ženách, který připadá právě na dnešek.
OSN varuje před týráním žen
Rozhodnutí o vyhlášení Mezinárodního dne proti násilí na ženách (54/134) bylo přijato i s ohledem na Deklaraci o eliminaci násilí na ženách z prosince 1993 a na Všeobecnou deklaraci lidských práv i řadu dalších deklarací. Valné shromáždění OSN za „násilí na ženách“ považuje činy schopné způsobit fyzické, sexuální nebo psychické poškození, ať již ve veřejném nebo soukromém životě. Obecně se tímto pojmem rozumí domácí násilí, sexuální zneužívání, obchod se ženami či jiné genderově podmíněné násilí.
25. listopad byl poprvé prohlášen za Mezinárodní den proti násilí na ženách v roce 1981 v Bogotě na kongresu latinskoamerických a karibských ženských organizací. Podnětem k jeho vyhlášení byla událost, která se odehrála v roce 1960 v Dominikánské republice. Tam byly Trujillovým režimem brutálně zavražděny sestry Mirabalovy. Tento den má připomenout faktickou existenci všech forem násilí páchaného proti ženám na celém světě. A to bez ohledu na zeměpisné šířky, státní systém, náboženské vyznání či nerostné bohatství.
Česko si tento den připomíná již od roku 1995
V České republice je Mezinárodní den proti násilí na ženách připomínán téměř pravidelně od roku 1995, a to zejména prostřednictvím aktivit neziskových organizací zabývajících se problematikou ženských práv. V současné době jsou to hlavně organizace, které pracují na poli boje proti násilí na ženách, ať už formou přímé pomoci ženám či pořádáním nejrůznějších informačně-vzdělávacích akcí.
Předtím, než se týrané osoby postaví násilníkovi, musí si připravit „únikovou cestu“, upozorňují odborníci. Takovou možnost jim v Česku dává vykázání násilníka z domova, kterou může policie využívat od roku 2007. Za tu dobu to už policisté museli udělat šesttisíckrát.
V roce 2001 uspořádala Feministická skupina 8. března akci, v rámci níž členky skupiny oděné v tradičních afghánských burkách rozdávaly v ulicích Prahy informační letáky a diskutovaly s veřejností. Svými „kostýmy“ chtěly upozornit na hrubé násilí, kterému čelí ženy v Afghánistánu, ale současně i ostře protestovat proti pokrytecké politice USA a jejich spojenců, jež se pro propagaci své válečné akce v Afghánistánu, nazývané jinak „spravedlivá odveta“ či „boj proti terorismu“, rozhodli využít utrpení afghánských žen.
Podobným problémem se zabývala i organizace Amnesty International. „Když mluvím o domácím násilí, většina mužů mi řekne, že podle Koránu je možné ženu bít. Mnozí z mužů, kteří v reakci na naše přednášky citují Korán, ho nikdy nečetli, jsou negramotní. Pouze poslouchají, co jim říkají místní mulláhové,“ podotkla lektorka pro lidská práva z Nadace pro právní servis ženám a dětem (WCLRF) Kamila Faizyar.