Na Národním hřbitově před Malou pevností v Terezíně proběhla tryzna za oběti nacistické okupace. Pietního aktu se zúčastnili bývalí terezínští vězni či zástupci zemí, jejichž občané byli za druhé světové války v židovském ghettu a věznici gestapa drženi. S hlavním projevem vystoupil předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). Varoval před rozdělováním společnosti a dodal, že mír a svoboda je výsledkem evropské spolupráce v překonávání rozdílů.
Sobotka připomněl utrpení 155 tisíc lidí, kteří během války prošli zdmi terezínského ghetta. „118 tisíc z nich válku nepřežilo. 88 tisíc lidí odsud odvezly transporty na východ do nacistických továren na smrt,“ zdůraznil a dodal, že v Malé pevnosti se nacisté pokoušeli zlomit vůli více než 30 tisíc vlastenců a odbojářů.
Premiér zalitoval, že není možné, aby během svého proslovu přečetl jména všech terezínských vězňů, neboť každý jeden by si takovou pietu zasloužil. Výslovně jmenoval pouze mladé chlapce, kteří v Terezíně vydávali časopis Vedem či Hanu Bradyovou, která byla zvražděna v Osvětimi. „Její dětská léta strávená v těchto zdech nám připomínají obrázky, které v Terezíně nakreslila,“ uvedl.
Sobotka vzpomněl na spisovatele a novináře Karla Poláčka, který Terezínem též prošel, než zahynul při pochodu smrti do tábora Gleiwitz. Poukázal také na dílo spisovatele Františka Krause, který coby přeživší hrůzu nejen terezínského ghetta zachytil ve svých knihách.
Předseda vlády hovořil také o československém ministru zahraničí Kamilu Kroftovi, novinářce Františce Plamínkové, odbojářce Miladě Horákové či slovenském právníkovi Ivanu Dérerovi.
„Každé jméno, které se kdy ocitlo na seznamu terezínských vězňů, vepsalo do naší národní paměti obavu z nesvobody a útlaku. Terezín v nás navždy zabudoval hluboký odpor k extremismu, antisemitismu, ke všem formám nacionalistického a rasistického běsnění. A také odpor k ponižování lidí, k totalitní svévoli,“ pronesl.
Spolupráce namísto rozdělování
Dále ministerský předseda hovořil o propagandě, která „zakrývala pravou podstatu tehdejšího nacistického teroru“. „Važme si, že žijeme ve společnosti, kde je možné svobodně diskutovat, jaká je skutečnost a co je správné,“ apeloval Sobotka.
Dodal, že mír a svoboda, kterou Evropa aktuálně zakouší, je výsledkem spolupráce a snahy o překonávání rozdílů. Sobotka uvedl, že je třeba znovu pochopit, že nejlepší pojistkou, aby se válečné a totalitní události nemohly opakovat, je spolupracující Evropa.
Varoval také před rozdělováním společnosti a „štvaní“ lidí proti sobě. „Toto vědomí má, myslím, naše kultura hluboce zakořeněné a já věřím, že nám pomůže i v dnešní době rozlišovat mezi dobrem a zlem,“ soudí předseda sociálních demokratů.
