Praha - Prezidentský kandidát Tomio Okamura dnes oznámil, že podá žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu. Jana Bobošíková postupovala jinak, podala na ministerstvo vnitra návrh na opravu „zjevných chyb“ v počítání podpisů pod peticí a resort vyzvala, aby chybu opravil. Bobošíková ale nevylučuje ani žalobu, tu si prý schovává až jako poslední možnost. A to kvůli rozhodnutí ministerstva vnitra, které tvrdí, že pod peticemi na jejich podporu nemají dost platných podpisů a z boje o Hrad vyřadilo tři kandidáty. V podobné situaci je i Vladimír Dlouhý, který už ale oznámil, že stížnost podá. Ministr vnitra uvedl, že úřad vypočetl platné hlasy na prezidentských kandidátkách způsobem, který byl veřejně deklarovaný od počátku přípravy zákona.
Okamura i Dlouhý podají žalobu, Bobošíková zatím stížnost
Čerstvý senátor Tomio Okamura dnes na tiskové konferenci oznámil, že podá proti postupu ministerstva vnitra žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu. Žalobu Okamura k soudu doručí v průběhu zítřejšího dne osobně a pokud mu soud nevyhoví, je připraven se obrátit i na Ústavní soud. Okamura po ministerském výpočtu tratil nejvíc, přišel o 26.000 podpisů z téměř 62.000 odevzdaných, zůstalo mu jich 35.751.
„Je zcela jasné a prokazatelné, že ministerstvo při kontrole podpisů fatálně selhalo a že úředníci dokonce lhali a úmyslně použili metodiku, která kandidáty maximálně poškodila navzdory zcela jasné důvodové zprávě,“ uvedl Okamura při dnešní tiskové konferenci.
Po přezkoumání podkladů od ministerstva vnitra vyšlo podle Okamury najevo, že u většiny neplatných podpisů nešlo o neexistující občany, ale o lidi, kteří při vyplňování petičních archů udělali chybu. Nejčastěji šlo o chyby v adrese trvalého bydliště. „Jde o lidi z masa a kostí, kteří se podepsali, správně uvedli své nacionále, místo adresy trvalého bydliště uvedli adresu, na níž skutečně bydlí,“ uvedl Okamura. Prezidentský kandidát má námitky i k odečtu neplatných hlasů, stejně jako k prováděcímu zákonu jako takovému.„Jediným správným řešením je, aby ministerstvo překontrolovalo všech více než 61 tisíc podpisů, co jsem odevzdal,“ poznamenal Okamura. Dodal, že stejně by vnitro mělo postupovat také u ostatních kandidátů. „Zákon jasně stanovuje, že každý občan, podporující kandidaturu kandidáta, uvede na podpisový arch mimo jiné adresu místa trvalého pobytu,“ řekla mluvčí ministerstva Denisa Čermáková. Úřad se podle ní navíc snažil v rámci mezí zákona co nejvíce lidí ztotožnit, nebral například zřetel na chybějící háčky a čárky nad jmény či na neúplné adresy.
Okamurovou advokátkou je další neúspěšná prezidentská kandidátka Klára Samková. „Nehledejte za tím politiku, je to čistě náhodné,“ řekl k tomu Okamura, který se prý s právničkou, také napadající přímou volbu, zná už delší dobu.
GALERIE
videogallery_286816
Bobošíková chce po ministerstvu opravu „zjevných chyb“
Podle Bobošíkové strana podáním návrhu na opravu podnikne „právní krok, který zatím není žalobou, ale umožňuje rychlou nápravu této situace“. Kandidátka si žalobu schová jako poslední řešení, které by si nepřála proto, že by mohla oddálit konání voleb. V Interview ČT24 pak dodala, že žalobu na 90 procent podá také. Prezidentská kanidátka má i nadále podporu své strany Suverenita, která chce, aby stát jednoznačně prokázal, že Bobošíková nezískala potřebných 50 tisíc podpisů.
„My jsme velmi znepokojeni tím, že u tak důležité věci, jako je přímá volba prezidenta, sedí jeden státní úředník a zodpovědní politici jako ministr vnitra nebo premiér mají hlavu v písku a schovávají se za jeho zády,“ řekla Jana Bobošíková.
Suverenita vyzvala ministerstvo, aby podpisy pod peticí požadující kandidaturu Bobošíkové přepočítalo podle jiného vzorce, než jaký k původnímu přepočtu použilo. Ministerstvo přitom chybu, která je podle Bobošíkové zřejmým aritmetickým pochybením, může podle zákona opravit samo a neprodlenně, dokonce to mohlo učinit i bez návrhu, který Bobošíková nyní podává.
„Opravu zřejmých písařských nesprávností nebo zjevných chyb v počítání v rozhodnutí o registraci nebo o odmítnutí kandidátní listiny provede ministerstvo vnitra na požádání zmocněnce navrhujících poslanců, zmocněnce navrhujících senátorů nebo zmocněnce navrhujícího občana, a pokud ten nemá zmocněnce, pak přímo navrhujícího občana nebo kandidáta uvedeného na kandidátní listině nebo z moci úřední,“ uvádí text zákona o prezidentské volbě.
Ministerstvo vnitra zatím návrh Bobošíkové nedostalo. Zásadní dopad ale podle mluvčího resortu mít pravděpodobně nebude. „S největší pravděpodobností paní Bobošíkové napíšeme, že zákon žádnou takovou možnost nepřipouští, že ministerstvo vnitra nemůže zpětně přepočítávat hlasy a že se bude muset obrátit na Nejvyšší správní soud a ten se bude muset teprve rozhodnout,“ uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.
Dlouhý odvolání avizoval už minulý týden
Jako první se rozhodl odvolat Vladimír Dlouhý, vadí mu výpočet neplatných hlasů. „Zdá se, že jsme nalezli numerickou chybu,“ oznámil Dlouhý, kterého by ale nejspíše do hry nevrátila ani případné korekce výpočtu. Kromě sporného výpočtu podílu neplatných hlasů v peticích dnes přidal i další důvody své žaloby. „Právníci našli ve způsobu kontroly podpisů i další závažné nedostatky. Dnes jsme začali kontrolovat jednotlivé chyby, které nám ministerstvo vnitra vytklo a i tam jsme našli nesrovnalosti. Věřím, že mou argumentaci soud uzná a umožní mi řádně kandidovat na prezidenta,“ uvedl Dlouhý.
Návrhy související s registrací prezidentských kandidátů lze k Nejvyššímu správnímu soudu podávat do středeční šestnácté hodiny a senát o nich musí rozhodnout do 13. prosince. Už ve středu se na NSS poprvé sejde volební senát, který se bude stížnostmi zabývat. Stěžovat si mohoui ti zájemci o post prezidenta republiky, kteří dostatek podpisů ani zdaleka nezískali. První stížnost už NSS dostal, podal ji Jiří Kesner, který shromáždil jen 54 podpisů a vnitro jej odmítlo registrovat.
O stížnostech prezidentských kandidátů bude u Nejvyššího správního soudu rozhodovat tentýž senát, který v roce 2010 rozpustil Dělnickou stranu. Sedmičlenný tým má na starosti návrhy na rozpuštění či pozastavení činnosti politických stran a veškeré volební stížnosti.
Odklad voleb hrozí až v případě, že se některý z kandidátů odvolá až k Ústavnímu soudu, který nemá pro projednání nastavené lhůty. Řada ústavních právníků upozorňuje, že postup ministerstva nemusel být správný, a soudní spory považují za reálnou hrozbu. V boji o Hrad teď podle ministerstva vnitra pokračuje osm kandidátů. První kolo volby se má konat 11. a 12. ledna, druhé pak případně o dva týdny později.