Öresundský most-tunel spojil Švédsko a Dánsko

Kodaň/Praha - Unikátní Öresundský most-tunel spojil 1. července 2000 poprvé Švédsko s evropskou pevninou. Po více než 100 letech plánování tak mohla první auta projet mezi Dánskem a Švédskem bez přesedání na trajekt. Most spojuje dánské hlavní město Kodaň se švédským přístavním městem Malmö. Stavba s délkou přes 16 kilometrů je druhým největším pevným most-tunelem na světě. Přes most přejede denně až 10 000 automobilů.

Pro překonání vody je podle odborníků levnější postavit most než tunel. V některých případech to ale z různých důvodů nejde, tak se někdy volí alternativa originálního spojení mostu s tunelem. Příkladem jsou tři podobné stavby v americkém státě Virginie.

A podobné řešení zvolili i Japonci při překonávání Tokijského zálivu. Po 31 letech výstavby otevřeli v roce 1997 most-tunel mezi městy Kawasaki a Kisarazu.

Odborníci při plánování „suchého“ spojení mezi mezi dánskou metropolí Kodaní a třetím největším švédským městem Malmö se museli vzdát postavení mostu přes celou délku Öresundského průlivu, protože most v blízkosti kodaňského letiště by mohl způsobovat komplikace letecké dopravě.

Celá stavba je 16 380 metrů dlouhá a sestává ze 430 metrů dlouhého umělého poloostrova na dánské straně, 4050 m dlouhého tunelu Drogden, 4055 metrů dlouhého umělého ostrova Peberholm (v blízkosti ostrova Saltholm) a 7845 metrů dlouhého mostu. Nejhlubší místo tunelu je 20 metrů pod hladinou moře, visutý most má ve střední části dva pilíře o výšce 204 metrů, které jsou od sebe vzdáleny 490 metrů ve výšce 57 metrů nad hladinou.

Öresundský most, který je nejdelší mostní stavbou, která spojuje dva různé státy, byl otevřen 1. července 2000 za přítomnosti dánské královny Margrethe II., švédského krále Carla XVI. Gustafa, předsedů vlád obou zemí, 9000 pozvaných hostů a více než 1100 akreditovaných novinářů.

Most zkracuje cestu přes moře na pouhých deset minut a skládá se ze dvou pater - vrchního se čtyřproudovou dálnicí pro automobilovou dopravu a spodního s dvěma kolejemi pro vlaky. Povolená rychlost na dálnici je 110 kilometrů v hodině, pro vlaky je maximum 200 kilometrů v hodině.

První plány na vybudování mostu mezi Dánskem a Švédskem jsou již více než 110 let staré. Již ve 30. a 50. letech 20. století se zvažovaly různé možnosti spojení přes ostrov Saltholm, první přípravná dohoda mezi oběma státy byla podepsána v roce 1973. Ta ale „spadla pod stůl“ v roce 1978 poté, co Dánsko odmítlo přestěhovat letiště Kastrup na ostrov Saltholm.

Dohoda tak byla podepsána až v březnu 1991, v roce 1996 začala stavba a v srpnu 1999 byla položením posledního mostního dílu dokončena hrubá stavba unikátního mostu-tunelu.

Most přes Öresund
Zdroj: ČT24/Wikipedia.org

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoVysílač na Klínovci jako připomínka srpna 1968

Na Klínovci by mohla vzniknout připomínka událostí ze srpna 1968. Tamní vysílač teď získal ocenění Evropské dědictví. Dokumentaristé organizace Paměť národa přiblížili, že tam rozhlasové a televizní vysílání silou ukončila vojska Varšavské smlouvy. Klínovec je tak součástí sítě čtrnácti míst v Česku, kde lidé bojovali za svobodu projevu.
před 21 mminutami

Před rokem začala bitcoinová kauza

Uplynul rok od chvíle, kdy ministerstvo spravedlnosti přijalo bitcoiny coby dar od Tomáše Jiřikovského. Ten je teď ve vazbě. Vyšetřování a prověřování kauzy v mnoha větvích pokračuje. Případ dál promlouvá i do tuzemské politiky. Ministerstvo financí dokončuje audit počínání svých předchůdců, resort spravedlnosti chystá vznik nového kontrolního orgánu státních zástupců.
před 1 hhodinou

VideoOpravy zanedbaných nemovitostí po revoluci

Jak opravit čtyřicet let zanedbávané domy a byty, ale zároveň nastavit přijatelné nájemné. Problém, který před pětatřiceti lety začali řešit nejen politici. Hlasitě se začali ozývat ti, kteří dostali v restituci zpět své nemovitosti, a někdy i ti, kteří v nich bydleli. Nájemné sice postupně růst začalo, jeho regulace ale definitivně skončila až na konci roku 2012.
před 1 hhodinou

Více než polovina poslanců kumuluje funkce

Více než polovina poslanců působí vedle celostátní politiky i v té regionální. Většinou na pozicích zastupitelů. Sedmadvacet členů sněmovny ale radnice přímo vede. Další dva pak stojí v čele krajů. Řada stran a hnutí přitom kumulaci funkcí před volbami kritizovala.
před 1 hhodinou

Vláda projedná možnost ukončení penzijního spoření bez sankcí pro důchodce

Návrh, aby důchodci, kteří si před rokem 2023 založili penzijní spoření, jej mohli bez sankce ukončit, projedná na pondělním zasedání vláda. Ministři se mají zabývat i zrušením stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů v Česku či složením orgánů zdravotních pojišťoven. Kabinet, jehož schůzi bude jako obvykle předcházet jednání koaliční rady, pravděpodobně také odmítne trojici opozičních poslaneckých novel.
před 4 hhodinami

Prezident Pavel v rozhovoru pro ČT bilancoval tři roky ve funkci

Prezident Petr Pavel završí třetí rok ve funkci hlavy státu. V rozhovoru pro Českou televizi se dotýkal témat bezpečnosti, americko-izraelské operace proti Íránu, ruské agrese proti Ukrajině, vztahů mezi západními spojenci či tuzemského politického dění. Rozhovorem provázel Michal Kubal.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoŠlachta pochválil organizaci repatriačních letů, Hulicius zkritizoval komunikaci

Za průběh repatriačních letů českých turistů z Blízkého východu si podle senátora Róberta Šlachty (Přísaha) pracovníci ministerstva zahraničních věcí a armáda, kteří se na nich podílejí, zaslouží pochvalu. Podle bývalého náměstka ministra zahraničí a místopředsedy KDU-ČSL Eduarda Huliciuse krizová komunikace, zejména v prvních dnech, nebyla dobrá. Oba hosté Duelu ČT24 moderovaného Martinem Řezníčkem se naopak shodli na tom, že by sněmovna měla vydat Andreje Babiše a Tomia Okamuru k trestnímu stíhání. „Jednoznačně ano. Už jenom proto, aby se obhájili před soudem,“ poznamenal Šlachta. „Já se také domnívám, že tady byl prostor pro justici, pro spravedlnost, aby řekla, jak to bylo. Tu roli na sebe neměli brát poslanci vládní koalice,“ uvedl Hulicius.
před 10 hhodinami

Vláda plánuje zvyšování důchodů i zastropování důchodového věku

Průměrný důchod by mohl příští rok vzrůst maximálně o 300 korun, jak vyplývá ze současných pravidel zákonné valorizace. České televizi to řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. Ten chce přitom prosadit zákon, podle kterého by se penze zvyšovaly rychleji než doteď. Místo třetiny růstu reálných mezd by stát do valorizace důchodů počítal jeho polovinu. Jenže v příštím roce se to – i podle Juchelky – ještě nepromítne. Důvodem je hlavně propad reálných mezd v covidových letech 2022 a 2023.
před 10 hhodinami
Načítání...