Praha – Nejde pouze o čistě ekonomické faktory: mladé lidi nedrží v rodičovské lůni jen obtížnější přístup k vlastnímu bydlení, ale hlavně pohodlnost a neochota převzít za sebe odpovědnost. „Je v tom určitá dětskost, snaha prodlužovat si dětství jako život bez závazků a povinností,“ tvrdí známá socioložka Jiřina Šiklová. Ze statistik ČSÚ vyplývá, že lidé žijí s rodiči stále déle. U mužů do 30 let jde přitom skoro o polovinu. Podle Šiklové rozdíl souvisí hlavně s větší snahou mladých žen založit vlastní domácnost kvůli předpokládanému mateřství.
Odklad závazků či opuštění hnízda? Snaha prodloužit si dětství, tvrdí Šiklová
Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
Nikam nespěchat a užívat nezávazný život. Cestovat, poznávat, studovat a přirozeně nastupující životní povinnosti spíše odkládat. Sociologové už několik let pozorují tento „prokrastinační životní styl“ jako fenomén, ve kterém se odráží doba konzumní spotřeby, ale i objektivní obtíže při zajištění vlastního bydlení. Mnoho lidí nechce, či jednoduše nemůže vložit peníze do své nemovitosti nebo se zdráhá s využitím hypotéky zadlužit třeba na dlouhá desetiletí.
Prodloužený život více generací pod jednou střechou je naopak ekonomicky výhodný, a to mnohdy i pro obě strany. „Neobviňujte z toho jen ty mladé. Nejen pro ně je to výhodné. Jedna stránka je samozřejmě finanční, když už začnou pracovat, ale uvědomme si, že u nás máme velkou rozvodovost a osamělé jsou především staré ženy. Ty už se podruhé nevdávají, chlapi se ještě jednou ožení. A to je taky ten důvod, proč ty maminky možná ty svoje děti nevyhazují a nesnaží se je nacpat do života dříve. Jsou rády, že tam někoho mají,“ říká socioložka.
A proč se v pohodlí rodičovského servisu drží spíše muži? „Zaprvé se jim asi do té odpovědnosti nechce a žena si chce založit domácnost, protože podvědomě cítí, že ona chce být matkou a tam ten čas chvátá. To je asi jeden z velkých důvodů,“ říká Šiklová.
Ilustrační foto
Ruku v ruce s udržováním „rodinného hnízda“ jde také odkládání sňatků a pozdější pořizování dětí. V loňském roce se dokonce vzalo nejméně párů za posledních 95 let. Podle Šiklové v tom opět hraje roli nejistota a nerozhodnost posvětit vztah právně. Při množství rozvodů v české společnosti si prý častěji uvědomujeme možné pozdější komplikace. Opustit partnera při složitém rozvodovém řízení, nebo se jednoduše jako nesezdaní rozejít? U mnoho lidí má prý tato otázka jednoduchý závěr: do sňatků se příliš neženou. „Radši se vůbec nevezmou, než aby případně museli řešit složité rozvody,“ tvrdí Šiklová.
O zvyšujícím se trendu odkládat/zavrhnout sňatek může ale rozhodovat i další zištný důvod. Ve vztahu ke státu je totiž výhodnější být svobodnou matkou než v uzavřeném manželství. „Ať mi to lidi prominou, ale trochu v tom roli hraje i sociální podpora,“ říká Šiklová.
V roce 2013 žilo přes 20 procent párů ve věku 20–39 let s partnerem bez uzavření sňatku. Bydlení „na zkoušku“ upřednostňují ale spíše mladší kategorie – 70 procent žen ve věku 20–24 let žilo s partnerem bez uzavření sňatku.
Ilustrační foto
I když si v Česku muži nejčastěji berou mladší partnerku, postupně přibývá svateb se starší nevěstou a mladším ženichem. Více je dvojic, kde je větší než desetiletý věkový rozdíl. Tyto svazky bývají méně stabilní a častěji se rozpadají. V roce 1993 byli muži starší než jejich ženy v průměru o 4,7 roku, teď už je to o 5,5 roku. V manželstvích, kde byla starší partnerka, činil věkový rozdíl před dvěma desetiletími v průměru tři roky a teď téměř čtyři roky. Mladší muž byl zhruba v každém dvanáctém manželství a ve skoro pětině nesezdaných soužití. V každém dvacátém manželství je pak partnerka o více než deset let mladší než její partner.
„Opět v tom asi hraje roli ekonomická otázka a pak i to, že když se takto berou, jsou obvykle rozvedeni. Tolerantnější postoj je v tomto případě důležitý a ta starší žena má patrně více tolerance, než kdyby byla mladá,“ tvrdí Šiklová.