Praha – Ministerstvo obrany zůstává třiaosmdesátým dnem bez řádného ministra. Problému prázdného resortu by se proto měla zítra neplánovaně věnovat vláda. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg už avizoval, že premiéra Petra Nečase, který nyní ministerstvo provizorně vede, hodlá žádat o vysvětlení. Mezi nejskloňovanějšími kandidáty pro tento silový post nyní patří diplomatka Veronika Kuchyňová-Šmigolová; už dříve se však hovořilo o angažmá jiných velvyslanců.
„Já se zeptám pana premiéra, jak si to představuje,“ uvedl vicepremiér a ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg. „Vidím to jako problém. Je nejvyšší čas, aby byl ustanoven nový ministr obrany.“
Ministerstvo obrany postrádá řádného ministra od konce prosince, kdy byla po osmi dnech ve funkci odvolána vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM). Resort nyní provizorně řídí právě Nečas. Ten také Schwarzenbergovu výtku ostře odmítl. „Doporučil bych mu, aby se jako předseda TOP 09 spíše staral o nápravu vážných problémů v resortu práce a sociálních věcí,“ uvedl s odkazem na kontroverzní působení místopředsedy TOP 09 Jaromíra Drábka.
Schwarzenberg přitom není sám, kdo nápravu nevyhovujícího stavu žádá. Vedle opozice prázdnou obranu před svým odchodem opakovaně kritizoval prezident Václav Klaus, který na chybějícího ministra upozornil i ve svém posledním projevu. O potřebě plnohodnotného vedení potom hovoří i náčelník generálního štábu Petr Pavel a první náměstek Vlastimil Picek, který také momentálně ministerstvo řídí a působí i jako náměstek pro vyzbrojování – za českou stranu vede jednání se Švédy o letounech Gripen.
- Prezident Václav Klaus: „Ač jsme měli jen dvoje volby do Poslanecké sněmovny, musel jsem jmenovat 6 nových vlád a jednotlivě navíc dalších 32 členů těchto vlád. Jeden ministr chybí i nyní.“
- Stínový ministr obrany Jan Hamáček (ČSSD): „Ministerstvo má svého šéfa de jure, ale ne de facto, premiér nemá ve své agendě čas, aby plnohodnotně řídil ministerstvo obrany.“
- Náčelník generálního štábu Petr Pavel: „Pokud ministr není přítomen, tak musíme čekat, až bude mít čas premiér, což vyvolá někdy zdržení v řádu dnů.“
- První náměstek Vlastimil Picek: "Takto fungovat to může samozřejmě v určitém krátkém časovém úseku, rozhodně si nemyslím, že by tento stav měl trvat do voleb v roce 2014.
Rozhodne vláda, nebo sám premiér? Peake se s Nečasem neshodne
Právě Picek patří mezi nejčastěji jmenované favority pro funkci šéfa resortu, zároveň ale představuje pomyslné jablko sváru. Karolína Peake ho totiž během svého působení v čele ministerstva odvolala z funkce, což nelibě nesl jak premiér, tak tehdejší prezident Klaus. Poté, co byla sama Peake sesazena, se Picek do funkce vrátil.
Pickovo případné angažmá v čele obrany ovšem musí posvětit právě Peake, protože obsazení ministerstva má být podle Nečase výsledkem dohody všech tří koaličních stran. „Premiér Nečas se mnou ve věcech ministerstva obrany a po pravdě řečeno ani v jiných věcech příliš nekomunikuje,“ konstatuje nyní vicepremiérka. Výběr ministra je podle ní navíc plně Nečasova odpovědnost.
- Karolína Peake: „(Nečas) je nejen tím, kdo teď vykonává funkci ministra, ale také tím, kdo slíbil, že předloží koaličním předsedům své návrhy. Zatím se tak nestalo.“
- Petr Nečas: „Dosáhnout shody nad kandidátem všech tří koaličních stran a to, že to musí být nestraník, a ještě samozřejmě musí být odborně kompetentní, není tak úplně jednoduché.“
Nabídne rozřešení Vídeň?
Jako možná alternativa se v dvouměsíčních debatách o ministru obrany momentálně jeví jméno Veroniky Kuchyňové-Šmigolové, o jejímž zvažovaném angažmá informoval server Aktuálně. Šmigolové letos končí čtyřletý mandát ve Vídni, kde působí jako velvyslankyně při OSN a OBSE. Dříve působila jako ředitelka odboru bezpečnostní politiky na ministerstvu zahraničních věcí a patřila mezi hlavní vyjednavače ve věci umístění amerického radaru v Brdech; v odborných otázkách obrany by proto měla být kompetentní. Sama však odmítla celou záležitost komentovat.
Kuchyňová navíc není první tvář českého diplomatického sboru, jejíž jméno v souvislosti s obranou padlo. Od počátku roku se totiž na seznamu možných kandidátů pro silový post objevovala zejména jména velvyslanců:
- Tomáš Pojar dříve pracoval na ministerstvu zahraničí coby náměstek pro bezpečnostní otázky a záležitosti v EU, nyní je velvyslancem v Izraeli
- Michael Žantovský, bývalý šéf ODA a někdejší velvyslanec v Izraeli, nyní působí jako velvyslanec ve Velké Británii
- Martin Povejšil dříve vedl českou misi při Severoatlantické alianci, nyní je stálým velvyslancem České republiky při EU
- Jiří Schneider pracuje na ministerstvu zahraničí od roku 1993, nyní je Schwarzenbergovým prvním náměstkem
Z politických kandidátů se spekulovalo o Viktoru Paggiovi z LIDEM (ještě před tím, než na obranu usedla sama Peake) a také o poslanci za ODS Janu Vidímovi. Žádné z těchto jmen se ale stejně jako v případě diplomatů dosud nepotvrdilo.
