Praha – Česká republika by se mohla do nového protiraketového štítu zapojit tím, že by na svém území měla informační středisko tohoto systému, které bude mít pod kontrolou důležité informace o bezpečnostní situaci regionu. V diskusním pořadu Otázky Václava Moravce to řekl ministr zahraničí Jan Kohout s tím, že o umístění tak zvaného komunikačního uzlu aliančního projektu by měla rozhodovat vláda, která vzejde z následujících voleb. Rozhodnutí by podle Kohouta mělo určitě padnout do roku 2014. Ministr Kohout též v Otázkách řekl, že přesto, že USA žádají o posílení českého kontingentu, česká vláda již do voleb nenavrhne žádné změny ohledně afghánské mise.
Zásadní změna, která po podpisu nové smlouvy START nastala, je, že nová protiraketová obrana Baracka Obamy již není jen americký projekt, ale že se jedná o projekt alianční a navíc je otevřený i pro Ruskou federaci.
„Ze všech těch jednání, které jsme vedli, jasně vyplývá, že Česko má své místo v nové protiraketové obraně. To nebude americká obrana, bude to alianční projekt. My jsme vyjádřili vůli tohoto nového projektu se zúčastnit, deklarovali jsme záměr být ve velitelských strukturách,“ řekl Jan Kohout s tím, že v tuto chvíli se jedná o výsadním projektu informačního střediska, přes které by procházely informace o vypouštění raket z prostoru, který je pro alianci zajímavý, zejména z oblasti Íránu.
Části nového systému protiraketové obrany se začnou v Evropě rozmisťovat kolem roku 2018. O dva roky později by pak měl být systém kompletní.
Radar v Brdech je mrtev, radiolokační zařízení se stěhují na Balkán
Všechno je zatím v začátcích. Proto se podle Kohouta teď určitě nepočítá s tím, že by u nás byla nějaká zařízení, jako jsou menší radiolokátory, nebo protirakety. To je otázka toho, jak se systém bude vyvíjet. Teď jde o informace.
Ministr Kohout tvrdí, že v první fázi se nepočítá s umístěním prvků radiolokačního zařízení, nicméně již v tuto chvíli se počítá s tím, že taková zařízení budou umístěna v aliančních zemích na Balkáně – v Rumunsku a Bulharsku. Podle Kohouta je to logičtější, protože Balkán je blíž k oblasti aliančního zájmu. Podle šéfa Senátu Přemysla Sobotky je oblastí aliančního zájmu nejen Írán, ale i Severní Korea.
Přemysl Sobotka v OVM
„Je třeba si uvědomit, že to, co se odehrálo před několika týdny v Moskvě, se může uskutečnit kdekoliv. My na to musíme být připraveni. Proto mě udivuje, že v daném okamžiku se tak polemizuje o tom, zda máme navýšit náš kontingent v Afghánistánu.“
Podle Radka Johna z Věcí veřejných je nutné, aby v této věci byla celonárodní shoda: „My jako strana přímé demokracie říkáme referendum.“ Vojtěch Filip z KSČM tvrdí, že ministr Kohout zneužívá toho, že je před koncem volebního období a že to není možné projednat. „Je vidět, jaké jsou skutečné záměry sociální demokracie, že by sem za každou cenu zavlekli cizí armády,“ dodal pro ČT Filip.
Do léta žádné změny českého kontingentu v Afghánistánu
Vláda již vzhledem k nedostatku času nenavrhne žádné změny ohledně afghánské mise. Počet českých vojáků v Afghánistánu se tak zřejmě do léta měnit nebude. Podle ministra Kohouta je naděje na schválení v předvolební době minimální. O posílení české vojenské účasti v Afghánistánu žádá mezinárodní společenství v čele s USA.
