Praha - Zájem o francouzskou kulturu se v Česku po roce 1989 zase pomalu vrací téměř k prvorepublikové tradici. Shodli se na tom ve středu účastníci druhého evropského kongresu učitelů francouzštiny. Česko se stalo hostitelem právě díky své úzké vazbě na zem galského kohouta, a to i ve vztahu k systému vzdělávání.
Souboj francouzské a anglosaské kultury patří k největším klišé historie. Avšak právě kulturní vliv se dnes podle politiků počítá. Podle bývalého francouzského ministra školství a zároveň prezidenta Francouzského institutu Xavera Darcose už zemím v dnešní době nestačí pouze ekonomická nebo obchodní síla, aby měly vliv.
Vliv Francie spatřuje Darcos v kultuře. „I když už nepatříme k ekonomicky nejsilnějším zemím, jsme velká kulturní mocnost. Je proto důležité, aby byl ve světě dál slyšet i náš jazyk.“ Francie si svůj jazyk pečlivě střeží. V roce 1976 vydal tehdejší prezident Valéry Giscard d'Estaing takzvaný jazykový zákon, který zakazuje používání cizích slov tam, kde existují francouzská. Prakticky jde hlavně o anglicismy.
O francouzštinu a francouzskou kulturu je v Česku stoupající zájem. Podle posledních výzkumů Eurostatu se v České republice učí francouzsky téměř sedm procent obyvatel. Francouzština je tak ve školách na třetím místě hned za němčinou. Angličtina ale vítězí na jednaosmdesát procent.
