Praha - Tisíce českých Vietnamců či Ukrajinců by se už brzy mohly stát papírovými Čechy, aniž by se museli vzdát své dosavadní úřední identity. Nový zákon totiž poprvé zavádí možnost mít dvojí občanství pro obyvatele zdejší kotliny. Podle kritiků je ale norma příliš přísná a posiluje roli úředníků na úkor těch, kteří touží po tom, stát se Čechy. Hlavně nevládní organizace proto apelují na poslance, aby normu upravili. Sněmovna by se k zákonu měla vrátit už na zítřkem počínající schůzi.
Nový zákon o občanství: Čechem až po zvládnutí ztepilých šakalů
Ze statistik vyplývá, že Česko v rámci zemí EU uděluje své občanství cizincům nejméně. Ročně se stanou českými občany ani ne dva tisíce lidí, přitom počet cizinců žijících v Česku už tvoří čtyři procenta obyvatel - přes 430 tisíc. Na stovku migrantů u nás nepřipadá ani jedno udělené občanství, přesně jde o jeho pouhou čtvrtinu, zatímco průměr celé EU je 2,5 udělených občanství a nejvstřícnější Portugalsko a Švédsko jich udělí pět až šest.
Z úst politiků na to často zaznívá odpověď, že udělení občanství není žádný právní nárok. „Jde o výsostné právo každého státu, jakou strategii zvolí. A ty státy, které ji zvolily příliš liberální, tak dnes začínají zpřísňovat,“ komentoval to pro Radiožurnál senátor Jaroslav Kubera (ODS). Přísnou politiku státu ale kritizují neziskové organizace. „Na občanství se tu pohlíží jako na odměnu za integraci. Na Západě ji vidí přesně opačně - jako lepší možnost k integraci,“ upozorňuje právník Poradny pro občanství Pavel Čižinský.
Na cizince čeká test z českých reálií
Podle znalců oboru u nás o občanství žádá pouze zlomek těch, kteří by se o něj mohli ucházet. Důvodem je jednak nižší zájem cizinců - Česko pro ně nění tak atraktivní jako vyspělé země EU - a pak přísné podmínky pro získání občanství či neprůhledné řízení. Zájemce totiž musí vyhovět daným kritériím (viz rámeček), ale ani pak na získání občanství nemá automatický nárok. Navíc musí zaplatit 10 tisíc korun správní poplatek. Ministerstvo vnitra přitom zamítá žádosti o udělení občanství i kvůli poměrně banálním prohřeškům z minulosti, třeba opožděné platbě zdravotního pojištění.
Získat české státní občanství není pro cizince jednoduché. Ministerstvo vnitra ho může udělit (nikoliv musí!) za splnění několika podmínek. Tou základní je minimálně pětiletý trvalý pobyt v Česku. Žadatel musí také prokázat, že se vzdal či přišel o svou dosavadní státní příslušnost. V obou případech ale zákon připouští výjimky: první se netýká dětí či manželů Čechů, další zase lidí, kteří už v Česku žijí déle než 20 let. Uchazeč také musí doložit výpisem z rejstříku trestů, že v posledních pěti letech nebyl odsouzen za úmyslný trestný čin, a musí na pohovor, kde prokazuje znalost češtiny (netýká se Slováků).
Ani nový zákon však tuto statistiku pravděpodobně nevylepší, podle neziskových organizací je totiž příliš přísný a zavádí některé nové podmínky. Uchazeč třeba nově musí prokázat znalost ústavy a dalších českých reálií a udělat test z češtiny na úrovni, s níž mnohdy bojují rodilí Češi po celou dobu školní docházky (viz zde v rámečku).
Uchazeč o české občanství také nesmí pobírat sociální dávky a musí prokázat výši a zdroje svých příjmů. Aktivisté kritizují i vágní, a proto lehce zneužitelnou formulaci, že lze občanství udělit, „pokud je žadatel integrován do společnosti v České republice, zejména pokud jde o integraci z hlediska rodinného, pracovního nebo sociálního“.
Oficiální verzi testu teprve připravuje ministerstvo školství, organizace Člověk v tísni a Poradna pro občanství nicméně sestavily modelové otázky. Každý si tak může vyzkoušet, zda by ve zkoušce českých reálií uspěl. Obligátní dotaz na datum vzniku ČR zřejmě nepřekvapí, na cizince ale čeká i řada záludností: např. kolik lidí je zapotřebí pro založení občanského sdružení nebo zda je na obrázku Viktor Kožený, Radovan Krejčíř či Karel Čapek. V gramatické části pak nechybí ani „špeky“ typu Ztepilí šakali zavile vyjící na tančící víly.
Neziskové organizace navíc kritizují, že prý nový zákon zavádí monopol Karlovy univerzity na provádění těchto testů. Lepší variantou by prý bylo vrátit se k vládnímu návrhu, podle kterého mělo ministerstvo školství rozhodovat, kdo je oprávněn tuto zkoušku provádět.
Neziskové organizace kvůli zákonu poslaly senátorům otevřený dopis, ve kterém žádají např. umožnit soudní přezkum v těch případech, kdy dojde k zamítnutí žádosti s ohledem na „ohrožení bezpečnosti státu“, tedy když žádost zamítne policie nebo zpravodajské služby. Poslanci totiž schválili návrh, který v tomto případě soudní přezkum vylučuje. „Představa, že BIS bude cizincům zamítat občanství na základě utajovaných informací a že tyto informace nebudou muset ukázat ani soudům, mě děsí. Zde by byl ohromný prostor pro svévoli,“ upozorňuje Čižinský.
Schůze Senátu
A právě tuto prosbu senátoři vyslyšeli: zpátky do sněmovny poslali návrh, který umožňuje soudní přezkum u všech žádostí o občanství. Senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová (za SZ) při projednávání v horní komoře upozornila, že Ústavní soud opakovaně konstatoval, že ve vztahu k rozhodnutí Národního bezpečnostního úřadu musí existovat soudní přezkum. Wagnerová zároveň označila za zvláštní, že se ministerstvo vnitra soudnímu přezkumu „tak tvrdohlavě“ brání.
Je ovšem otázka, jak tento návrh dopadne ve sněmovně. Poslanec David Kádner (VV) totiž navrhoval zachovat soudní přezkum už při prvním projednávání, ale jeho návrh neuspěl. I v Senátu našla vládní podoba zastánce v řadách opozice, například Pavel Lebeda (ČSSD) poznamenal, že na občanství není žádný právní nárok a možnost soudního přezkumu by mohla vést ke korupčním praktikám.
Dalším sporným bodem jsou testy DNA k určení otcovství, díky nimž by dítě získalo české občanství. Testy chce stát zavést, aby se zamezilo fingovanému otcovství, kdy český otec za úplatu uplatní otcovství vůči dítěti-cizinci a to pak získá občanství. Podle neziskových organizací se ovšem jedná maximálně o několik případů ročně a genetické testy, které si navíc mají dotčené rodiny platit samy, jsou prý v rozporu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva. Diskriminují totiž nemanželské děti oproti dětem narozeným v manželství.
Senátor Jaromír Štětina proto navrhoval tyto testy DNA ze zákona vypustit, nicméně neuspěl. Určité zmírnění už ale přinesla poslanecká verze: testy se nemají týkat rodičů s trvalým pobytem v Česku, obvyklý postup pro určení otcovství by měl trvat nejdéle dva měsíce místo tří a dítě by v té době požívalo výhody trvalého pobytu, například nárok na zdravotní péči.
Test DNA
Aktivisté rovněž žádali zachovat zvláštní postavení pro Slováky, kteří měli před rozdělením federace v Česku trvalý pobyt. Vládní návrh je totiž zařadil na roveň s ostatními obyvateli EU s vysvětlením, že počet žádostí ze Slovenska neustále klesá. Poslanci pak odsouhlasili zvýhodnění o rok a Senát navrhuje pětiletou lhůtu, během které může slovenský občan učinit prohlášení o nabytí českého občanství, pokud splňuje podmínky.
Zákon konečně umožní dvojí občanství
Nový zákon o občanství nicméně přináší i některé pozitivní změny. Jednou z nich je i možnost dvojího občanství, které dosud české zákony omezovaly. A to i přes verdikt Nejvyššího správního soudu, podle kterého už kvůli politické situaci ve světě nelze považovat dvojí občanství za nežádoucí. Právě dvojí občanství má výrazně usnadnit situaci Čechům žijícím v zahraničí i těm, kteří české občanství ztratili například kvůli emigraci. Také občané ze zemí EU - a Švýcarska, Lichtenštejnska, Norska a Islandu -teď budou moci získat české občanství za mírnějších podmínek.
Z průzkumu agentury STEM ovšem vyplynulo, že jsou Češi v otázce udělování občanství opatrní. Skoro tři pětiny lidí se totiž domnívají, že ne každý cizinec pobývající v Česku by měl mít právo získat české občanství. To pravděpodobně souvisí i s tím, že 57 procent lidí spatřuje v cizincích pobývajících v tuzemsku velké bezpečnostní riziko. Z jiného průzkumu STEMu pak vyšlo, že by 40 procent Čechů chtělo mít vedle českého občanství i to evropské.
Zlepšit se má i situace cizinců z takzvané druhé generace, tedy dětí cizinců, které se buď v Česku narodily, nebo tu žijí déle než deset let a zároveň jim není více než 21. Nově totiž bude stačit, když se k občanství přihlásí - nutný bude rodný list a potvrzení o trvalém pobytu - a nebudou o něj muset žádat. Toto opatření se bude týkat zejména Vietnamců, kteří sice početně netvoří největší skupinu cizinců, statisticky tu ale žijí nejdéle a také u nás zakládají rodiny - podle ČSÚ je každé třetí dítě migrantů Vietnamec.
Zákon také nově zavádí „VIP občanství“ – to bude moci udělovat ministerstvo vnitra cizincům, pokud půjde o „významný přínos pro Českou republiku z hlediska vědeckého, vzdělávacího, kulturního či sportovního“ a bude sloužit k plnění mezinárodních závazků nebo humanitárním účelům. Toto VIP občanství není zejména ve sportovním světě žádnou výjimkou, nejedna země už si takto „pomohla“ ke kvalitním reprezentantům.