Nová hlavní hygienička Eva Gottvaldová se ve funkci zaměří především na narůstající výskyt HIV a letošní rekordní počty nákaz od klíšťat. Jde podle ní o nové výzvy, na které by stát měl adekvátně reagovat. Řekla to při přebírání funkce po svém předchůdci Vladimíru Valentovi.
V Česku počet nakažených virem HIV strmě roste. Letos za prvních pět měsíců přibylo 136 nových pacientů. Lékaři také evidovali 16 lidí s nemocí AIDS. Šest pacientů na tuto chorobu selhání imunity zemřelo. Počty nakažených se každý rok zvyšují. Letos v prvním čtvrtletí byly rekordní.
Gottvaldová bude pokračovat mimo jiné i v programu Zdraví 2020, který zahrnuje hlavní úkoly hygienické služby v ochraně zdraví obyvatel. „Chci navázat na vše dobré, čeho bylo v hygienické službě dosaženo,“ uvedla dále s tím, že materiály od Valenty nyní přebírá a s rozsahem svých úkolů se seznamuje.
Na rozpočet zatím Gottvaldová přesné požadavky nemá. Valenta k tomu uvedl, že hygiena hospodaří ročně s 1,4 miliardami korun, což je to téměř o půl miliardy méně, než před obdobím velkých škrtů. V nejbližších dvou až třech letech by proto měla získat pro své dobré fungování tyto peníze zpět.
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) Valentovi poděkoval, že hygienickou službu stabilizoval a vypořádal se dobře s velkými výzvami, jako byly hrozby infekce MERS, ebola nebo zika. Vybojoval úspěšně i bitvu o zachování povinného očkování dětí.
Valenta připomněl, že hygienická služba řešila i případy otrav metylalkoholem a udržela přes odpor potravinářů své pravomoci při kontrole stravovacích provozů.
Osmatřicetiletá Gottvaldová vystudovala Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně se specializací na výživu člověka. Na ministerstvu působila od července 2007 v sekci ochrany a podpory veřejného zdraví a od listopadu 2012 pracovala pro Stálé zastoupení ČR při EU v Bruselu, kde měla na starosti veřejné zdraví a farmaceutické produkty.
Aktivita klíšťat je letos nadprůměrná
Klíšťata jsou letos následkem teplé zimy mimořádně aktivní. Nárůst dokládají čísla za květen, který přinesl nejvíc infekcí klíšťovou encefalitidou za uplynulých deset let. Jeden muž z Vysočiny nemoci letos podlehl.
Onemocnění se vyvíjí sedm až 14 dní od kousnutí, příznaky se v prvním stadiu podobají virovému onemocnění dýchacích cest s horečkami. V druhé fázi je napaden centrální nervový systém. Nákaze lze předejít očkováním, které se provádí i v létě.
Červená skvrna není u boreliózy pravidlem
Boreliózu přenáší až každé třetí klíště. První příznaky se objeví po jednom až dvou týdnech od kousnutí, připomínají chřipku. U části lidí se vytvoří červená skvrna s bílým středem. Až třetina ale žádné příznaky v první fázi nemá.
Nemoc následně přejde do hůře léčitelných stadií, zahrnujících záněty kůže, kloubů a šlach, infekce nervového systému, napadení srdce či očí. Očkování neexistuje, zásadní je včasné nasazení antibiotik. K infekci boreliózou dochází asi po 24 hodinách od přisátí, u encefalitidy stačí i dvě hodiny. Pokud se klíště včas odstraní, riziko nákazy klesá.
Klíště je nutno před odstraněním zakápnout dezinfekcí a pak je pinzetou nebo speciálními kleštičkami uchopit co nejblíže k povrchu kůže a pomalu vytáhnout. Místo přisátí je vhodné opět vydezinfikovat. Na klíšťata v nižším vývojovém stadiu, které jsou veliké asi jako makové zrnko, stačí tamponek namočený v mýdlové vodě a vyviklání.
