Praha – V osmi městech po celém Česku přespávaly v noci na dnešek desítky lidí na ulicích, aby tak vyjádřily solidaritu s bezdomovci. Akce Noc venku by se měla podle organizátorů stát každoroční tradicí. "Lidí, kteří zůstali až do rána, nebylo mnoho. Přitom měli spacáky, teplé oblečení a byli připraveni daleko více, než lidi bez domova, pro které je to dennodenní řehole," podotkla Pavla Vopeláková, tajemnice národního velitele Armády spásy.
Noc v kůži bezdomovce prožily desítky lidí
Jedna noc pod hvězdami jako symbolické vyjádření solidarity s lidmi bez přístřeší. K sociálnímu projektu Noc venku, který se objevil poprvé loni v Ostravě, se letos připojila další města.
Na jihu Moravy lidé nocovali pod spacákem v Brně a Břeclavi. Ke kostelu sv. Jakuba v Brně přišel v 18 hodin i redaktor České televize Filip Zdražil. I on se rozhodl vyzkoušet si roli bezdomovce. „Diváky prosím, aby omluvili moje vaky pod očima, ale příliš jsem se nevyspal stejně jako ostatní účastníci, s nimiž jsem mluvil,“ zahájil ranní vstup do Studia 6 na ČT24 redaktor Filip Zdražil.
I když se na noční dobrodružství vybavil dostatkem teplého oblečení a spacákem, krize stejně přišla. „Krize nebyla krátká, ale mezi druhou a třetí hodinou ráno se mi spustila rýma a rozbolela mě hlava, což mě provází až doteď. Navíc mě rušila projíždějící auta a chodci, kteří se kolem nás trousili,“ popsal Filip Zdražil. To už rtuť teploměru klesla na 4 stupně Celsia.
GALERIE
videogallery_392890
Až do ranních hodin vydrželo u kostela sv. Jakuba dalších 25 odvážlivců. Byli mezi nimi i pracovníci charity, kteří nocování venku pojali jako školení, aby lépe pochopili život na ulici. Po šesté hodině ráno všichni dostali odznáček na památku.
„Musím říct jako charitativní pracovník a zároveň jako někdo, kdo zná osudy lidí bez domova důvěrně, že naše nocování bylo ve velmi luxusních bezdomoveckých podmínkách. Měli jsme stan, karimatky, spacáky, mnoho lidí bez domova by to pokládalo za výborné podmínky, mnoho z nich je nuceno žít na lavičce, bez střechy nad hlavou, bez jakéhokoliv svršku,“ řekla mluvčí brněnské Diecézní charity Diana Tuyet-Lan Kosinová.
O tom, jak přečkat noc a hlavně zimu, by mohla dlouhé večery vyprávět Ilona Vaňková. Bývalá přední plzeňská herečka se na ulici ocitla před třemi lety. „Nejhorší je zima. Takže v zimě vám charita může doslova a do písmene zachránit život,“ uvedla. Její život poznamenal alkohol. Hereckou kariéru ukončila v roce 1995, když jí bylo 39 let. Teď se chodí ohřívat do azylového domu. Přežít den na ulici je podle Ilony Vaňkové rok od roku těžší. Mezi bezdomovci prý přibývá narkomanů, a právě ti kdysi slavnou herečku už několikrát okradli o to málo, co jí zbývá.
Lidí bez domova jsou tisíce
Lidí bez vlastní střechy nad hlavou je v Česku minimálně 11 tisíc. K číslu dospěl průzkum Českého statistického úřadu a Sdružení azylových domů provedený ale už předloni při sčítání obyvatel. Průzkum se ale uskutečnil jen v azylových domech, noclehárnách a podobných centrech. Odborníci proto upozorňují, že ve skutečnosti může být lidí žijících na ulici až 20 tisíc.
S klesající teplotou se řada bezdomovců stahuje do velkých měst, zejména do Prahy. Ta, pokud přijdou silné mrazy, nechá noclehárny otevřené i přes den a naopak, přespání umožní taky v centrech, která normálně na noc zavírají. K dispozici je tisíc lůžek.
Bezdomovci se představí na obrazovce České televize. Jako tak trochu jiní moderátoři počasí se už o víkendu objeví ve Studiu 6 a klasickou předpověď doplní o postřehy ze života na ulici.
V Berouně se rozhořel spor kvůli noclehárně pro lidi bez domova
V Berouně žije podle analýzy zhruba 200 lidí bez domova. Část z nich přebývá v rozpadlé budově bývalé střední zdravotní školy pro sluchově postižené. Vedení farní charity proto chtělo noclehárnu rozšířit alespoň o šest míst. Záměr popudil obyvatele okolních domů natolik, že sepsali petici. „Sousedé protestovali proti rozšíření kapacity a mnozí ani nevěděli, že noclehárna v azylovém domě už je. Čili někteří protestovali proti zřízení noclehárny. Tady to jsme si vyjasnili na schůzce,“ komentovala Jitka Kebrlová, tisková mluvčí Farní charity Beroun.
Podle Farní charity stížnosti lidí z okolí noclehárny nebyly hlavním důvodem, proč město od záměru couvlo. Rozšiřovat azylový dům se podle místostarosty měl jen na ohlášení, ale po stížnostech lidí se město rozhodlo zažádat o stavební povolení. 300 tisíc korun určených na stavbu město použije na jiné účely. Rozšíření noclehárny alespoň v příštím roce zatím neplánuje.
Interview ČT24 (zdroj: ČT24)