Praha – Přinutit většinu tuzemských firem ke zveřejnění účetní závěrky nebo výroční zprávy je v ČR podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nemožné. Až tři čtvrtě firem důležité dokumenty volně neposkytne a nezaloží do sbírky listin, ačkoliv předpisy jim to nařizují. Vyplývá to z kontroly, kterou NKÚ provedl v letech 2009 až 2011. Podle úřadu jsou na vině právě slabé zákony o účetnictví, podle kterých nelze administrativní nedostatky dostatečně postihovat.
NKÚ: Drtivá většina firem nezveřejňuje účetní závěrky
Jak si došlápnout na mezery v účetnictví firem? Podle NKÚ by bylo možné například spojit výroční zprávy a závěrky s podáním daňového přiznání. Finanční úřady by přitom měly povinnost evidovat tyto dokumenty ve sbírkách listin. „Měly by tak přehled o tom, jak podnikatelské subjekty tuto svou povinnost plní, případně by mohly tuto povinnost účinněji vymáhat,“ dodal NKÚ.
Povinnost zakládat určené dokumenty do sbírky listin neplní podle NKÚ drtivá většina podniků. „Rejstříkový soud může uložit společnosti pokutu až do výše 20 tisíc korun. Pro řadu firem je tak zkrátka výhodnější tu povinnost nesplnit a neodhalovat se před veřejností, pokud jde o jejich majetkové poměry,“ řekl ČT soudce Tomáš Mottl. Žádný účinnější nástroj, aby obchodní partneři nebo veřejnost našli v regálech i na internetu úplné dokumenty, se navíc zatím nechystá.
Správci daně podle NKÚ upřednostňují daňové řízení a svých možností udělovat pokuty ve správním řízení plně nevyužívají. Úřad u Generálního finančního ředitelství a 17 finančních úřadů prověřil 482 zpráv z daňové kontroly. Porušení zákona o účetnictví správci daně zjistili ve 144 případech, správní řízení o uložení pokuty ale zahájili jen v 66 případech. Pokuty se navíc úřadům nedařilo vymáhat. Z 225 pokut v celkové výši 12,6 milionu korun v letech 2009 až 2011 bylo do konce dubna 2012 uhrazeno nebo vymoženo 156 sankcí. Z vyměřené částky se podařilo získat 6,9 milionu korun, tedy něco málo přes polovinu.
Knížek: Prioritou daňové správy je výběr daní
Podle ředitele Generálního finančního ředitelství Jana Knížka se od roku 2012 činnost úřadu zintenzivnila. Správní řízení a ukládání pokut je ale podle něj kompetence vedlejšího charakteru. Prioritou daňové správy je výběr daní, možnost udělovat sankce by proto podle Knížka neměla být využívána plošně, protože je kontraproduktivní. Kdyby podle něj úřad začal vybírat sankce v plné výši, tedy až do tří procent aktiv firmy, „tak v podstatě tím, že někdo neodešle někam výsledovku, tak bych tu firmu mohl zlikvidovat… to si myslím, že je naprosto neadekvátní“. Firmy, které opakovaně porušují pravidla a neposílají údaje na rejstřík, ale podle něj pokuta nemine: „Jsou to ale spíš výjimečnější případy.“
Otázka podle Knížka spíše je, co lze považovat za porušení zákona o účetnictví. Chyby se stávají, neznamená to ale, že musí vždy jít o hrubé zkreslení účetnictví. „My to takto nechápeme, a tu kompetenci přeci jen pojímáme trochu úžeji,“ řekl ve Studiu ČT24.