Praha - Jan Šafránek byl v roce 1992 odsouzen k ročnímu vězení za znásilnění. O čtrnáct let později ale policisté dopadli skutečného pachatele a další čtyři roky pak trvalo, než Jana Šafránka zprostili obžaloby. Ten se ale rozhodl požadovat po ministerstvu spravedlnosti rekordní odškodné 35 milionů korun. Obvodní soud pro Prahu 2 dnes nakonec nerozhodl o celé částce, ale částku 31 milionů 800 tisíc vyloučil z dnešního jednání k samostatnému řízení. Jaký soud bude rozhodovat o zbývajících milionech, zatím není jasné, o příslušnosti musí ještě rozhodnout vrchní soud. Nakonec soud za nemajetkovou újmu přiznal Janu Šafránkovi 366 tisíc, zbývající částku zhruba dvou a půl milionu korun zamítl. Od resortu zatím dostal 400 tisíc korun. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil v rádiu Impuls uvedl, že by odškodnění mělo být vyšší, postup úřadu proto nechá prověřit.
Soud ve svém stanovisku zohlednil již některé z jeho nároků, především částky za dny ve vazbě a výkonu trestu a odečetl již ministerstvem přiznanou sumu. „Jsme rádi, že soud nám přiznal částku vyšší, než nám poskytlo ministerstvo spravedlnosti, další postup zvážíme,“ uvedl advokát Petr Kočí. Za stěžejní pak považuje nadcházející řízení o více než třicetimilionovou částku.
Předsedkyně Českého helsinského výboru Anna Šabatová považuje pětatřicetimilionový nárok za přemrštěný. „Existují v poslední době judikáty Nejvyššího soudu, které se snaží sjednotit nároky na zhruba 1 000 až 1 500 korun za každý den neprávem strávený ve vězení… Přiznám se, že mi připadá tento nárok nepřiměřený, protože jak byste potom rozsoudili někoho, kdo seděl třeba deset roků… a tyto věci by měly jít v nějakých proporcích,“ uvedla Šabatová ve Studiu 6.
- Případ Jana Šafránka zdroj: ČT24
- Devatenáctiletý Jan Šafránek obviněný ze znásilnění autor: ČT24, zdroj: ČT24
Ministr Pospíšil uvedl, že částka v řádu statisíců korun není jako odškodnění dostatečná. „Úředník postupuje podle zákona, který má. Já se domnívám, že ta částka by měla být v řádu milionů, neměly by to být statisíce. Asi bych ale nesouhlasil s částkou 35 milionů korun,“ sdělil. „Já jsem včera požádal příslušného náměstka, aby mi udělal rozbor, jak k této částce došli a zda není vhodná nějaká úprava,“ dodal ministr.
Celý případ se odehrál v roce 1992, kdy tehdy devatenáctiletý Jan Šafránek byl zadržen za znásilnění sedmnáctileté dívky, k čemuž se při výslechu přiznal. Zpětně však uvedl, že tak učinil pod nátlakem a přiznání vzal zpět. Odsouzen byl k ročnímu vězení a trest si i odseděl. Když ale v roce 2006 policisté dopadli skutečného pachatele, vyšlo najevo, že důkaz o Šafránkově nevině by celou dobu v jeho spisu. Šlo o biologickou expertízu krevní skupiny, která vylučovala Jana Šafránka jako možného pachatele.
„Podle mě nemá případ jiné vysvětlení, než že soudce mohl postupovat nedbale a nedostatečně prostudovat podklady… V trestním právu existuje důležitá zásada pochybnosti ve prospěch obžalovaného. Jde vlastně o varování před justičním omylem,“ uvedla Šabatová pro ČT.
