Praha - Střední školy si konečně mohly nanečisto vyzkoušet tolik diskutované státní maturity. Maturitní generálku, jak byla tato zkouška pojmenována, v interview ČT24 obhajoval náměstek ministra školství pro regionální školství Ladislav Němec. Ten popřel debaty o možném úniku dat na veřejnost a potvrdil, že časem by mohlo dojít k odstranění tištěné formy maturit a vše by se provádělo elektronicky. Němec také věří, že se podaří přesvědčit vysoké školy, aby státní maturity považovaly za relevantní možnost přijímacího řízení.
Němec: Maturita v budoucnosti již nebude v tištěné podobě
Společné maturity mají za úkol prověřit rozsáhlý logistický projekt. Veřejnost má totiž největší obavy z možného úniku testů ještě před samotnou zkouškou. V případě, že by se tak skutečně stalo, je v záloze jejich další varianta. Nicméně podle Němce by k úniku informací dojít nemělo: „Pokud by během maturitní generálky přeci jen k úniku došlo, bude to signál, abychom zavedly patřičná opatření.“ Samotné testy se tisknou pouze v jedné tiskárně v objektu, který je monitorován a hlídán, a jejich ochrana je i v dalších fázích maximální.
Vlastní tiskárna byla vůbec nejdražší investice v celém projektu státních maturit. Největší kritiku si tak podle Němce často vysloužila celá koncepce papírových testů: „Pokud v době informačních technologií je takto nastaveno plošné testování žáků jednotlivých ročníků, myslím si, že model již neodpovídá době. Pracovat s tištěnými materiály, distribuovat je, zpátky je scanovat a zpracovávat jako datové soubory mi připadá zvláštní. Do budoucna se uvažuje o zjednodušení celého modelu maturitní zkoušky.“ To ovšem může trvat několik let. Nejprve je zapotřebí zajistit, aby všechny školy měly stejné technické podmínky, a počkat, než se samotný systém nových státních maturit ověří v praxi.
Nahradí maturita přijímačky na vysoké školy?
Většina studentů při maturitní generálce podle Němce zvolila ze dvou možných tu lehčí variantu. Jedná se nicméně o studenty spíše odborných středních škol, kde hodinové dotace českého jazyka, matematiky či cizího jazyka nejsou na takové úrovni jako na gymnáziích. Avšak stále se zde nachází i vysoké procento gymnazistů, kteří raději zvolili snadnější variantu. Němec má pro to následující vysvětlení: „Tito studenti volili cestu nejmenšího odporu. Není pro ně důležité dosáhnout u zkoušky vynikajících výsledků, protože zatím ji nezohledňují vysoké školy… To pro nás může být argumentem při jednání s vysokými školami o tom, jestli budou schopné akceptovat výsledky maturitní zkoušky jako náhradu přijímacího řízení.“
Kvalifikovaný odhad současné sítě středních škol podle ministra školství Dobeše je, že státní maturitou neprojde jedna pětina studentů. Podle Němce se jedná o fakt, že někteří žáci nemají studijní předpoklady k tomu, aby maturitní zkoušku složili. To může i do budoucna zastavit expanzivní nárůst maturitních oborů ve snaze dosáhnout optimálního stavu, kdy státní maturitní zkoušku zvládne až devadesát pět procent studentů.