Praha – Církevní restituce nemají překročit únor 1948, tedy historický zlom, kdy moc v Československu převzala komunistická strana a jedním z důsledků v novém společenském uspořádání bylo také znárodnění majetku. Některé řády si ale nárokují i pozemky, které stát zabral ještě před nástupem komunismu. Restituční nároky se mohou dotknout i lokalit zabraných na základě revize pozemkové reformy z roku 1947, u nichž ale došlo ke konkrétním právním krokům až v 50. letech.
Některé pozemky byly zabrány před Únorem, vrátí se církvi?
„Může se tedy teoreticky stát, že se církev domůže majetku, který byl takto fakticky zabrán ještě v době svobody, to znamená ještě před 25. únorem 1948,“ připouští právník a specialista na restituce Tomáš Těmín. Zda bude hrát při odškodnění rozhodující roli datum zápisu v knize, nebo právní ztráta moci nad pozemkem, která často nastala až v 50. letech, shledávají nejasným i koaliční experti. „Budou muset nakonec rozhodnout soudy, kdy, kterým okamžikem,“ prohlásil poslanec Marek Benda (ODS).
Právě tenhle problém nazývá opozice přešlapem za Únor, také proto vypořádání s církvemi, jak jej přichystala vláda Petra Nečase, odmítá. „Pokud chtějí Únor prolomit, měli by si to nechat schválit voliči, a ne to dělat poněkud podvraťáckým způsobem,“ soudí stínový ministr zemědělství Jan Mládek ze sociální demokracie.
Vstup Jany Čermákové a reportáž Zuzany Tvarůžkové (zdroj: ČT24)